Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStromy
04. 01. 2007
9
15
4485
Autor
Lakrov
Z tohohle mu udělejte kolébku, z tohohle stoličku a nějaké hračky. Z tohohle dřevěný meč a koně. Z tohohle židli a stůl. Tuhle hustou tmavou skupinku nechte stát. V jejím skrytu bude svádět svou jedinou opravdovou lásku. A tuhle světlou taky. Sem bude chodit odpočívat a poslouchat zpěv ptáků. A z těchhle silných na kraji mu udělejte postel a rakev.
15 názorů
Pro Soňa:
Děkuji za zastavení. Víc než samotné slovo stromy je zajímavá, občas možná až zarážející skutečnost, že stromy "žijí" často o hodně déle, než my, lidé. Díky za ocenění tohohle piditextíku.
Pro mylenka:
Je jich tam moc. Asi proto, že to slyším spíš jako monolog, mluvené slovo; a v záznamu mluveného slova se smí semtam klopýtnout. A ukazovat prstem. Jenže zhrát to neumím :-(
Marcela.K.
06. 08. 2008
zvláštní jak v málo slovech spoustu toho ukryješ, a co kdybych jich pak bylo víc, asi by se roztříštily
nepotřebuji vysvětlení, ale děkuji za ně, tak nějak jsem tomu rozumněla
Pro Zuzulinka:
Ať to vypadá jakkoli podivně, v rakvi člověk stráví (než se oba rozpadnou) nezanedbatelný časový úsek svého - existence svého těla. Činí to téměř polovinu toho, co proležel za živa v posteli. A smíříme-li se s faktem, že většina lidí vystřídá v životě několik postelí, dojdeme k závěru, že i prkna na rakev by měla být pořádná.
Pro Alexei_Wroncki:
Ani se nedivím.