Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNe
Autor
MAJKL65
A tak jsem poprvé řekl ne
všemu co nevede ve směru světla
tomu co je malou nocí, ale ve svém šeru ji z podobnosti nazýváme stín
těm, jež nestojí větru za to, aby je roztočil rukama ve vlasech
jim kdož jen vstupují mezi nás a pokládají za doteky
tmy, jimiž jsou zhasínáni
a přitom rozhodnout se
kde začít cestu
komu otevřít klec
a zlomit kruh, kterým nás mají
je úplný začátek
nemít vinu na přítomném, které jako jediné skutečně máme
jak milovat protože jenom v lásce a smrti jsme opravdu živí
a namísto toho abychom se jako rorýsi setkali se zemí až na konec
bojíme se jen vzlétnout k sobě
zapomenout tak na strach a smířit se
že není nás než na dvě hrsti popela již teď, když večer ubývá co vidět
že ta pravá loď je z hvězd
a bolestí jen to, čím se dovídáš, že vědět
je vlastně tajemství
třeba to proč ženy mají pod očima linky jako horničtí učni
kdo zhasíná v zrcadlech odraz Měsíce
a když vlastně nejsem rybou
její kostí si spínáš ráno kadeř se šíjí a nevíš
kdo vlastně jsem?