Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCESTA ČASEM (8) BRAMBORY a LYŽE . . .
Autor
blacksabbath
Bramborová
Ještě jsme se v boudě ani neohřáli a už je tu podzimní brigáda. V zeleném plátěném ruksaku si vezu pár ponožek, náhradní boty, holínky, tři trika a svetr. Modrou teplákovku na spaní a kytaru.
Jedeme pomoct sbírat brambory. Cílem cesty je Jednotné zemědělské družstvo Vyšší Brod. Kdo to zažil, ten pochopí, jak se těšíme.
Zatím je veselo. Řičíme písničky, abychom přeřvali hluk motoru autobusu, který vypadá, že nás ani do Vyšáku nedoveze. Ale dovezl.
Ubytovali nás nad stájemi. Vojenské palandy na dřevěné podlaze. V rohu kamna na dříví, stůl a pár židlí. Jako dozor s námi jedou dvě paní profesorky. Biologie a fyzika. "Převlečte se do pracovního a za půl hodiny ať jste dole." Tam dostáváme pár informací. Třeba jako... Že svačinu nám přivezou na pole. Sbírat budeme do setmění. Večeře bude v místní družstevní jídelně. Po večeři máme volno, ale nikam nesmíme. Večerka v 21.30 hodin. Budíček v 6.30. Nástup na vlek za traktorem, který nás bude vozit na pole, v 7.15. Ufff...
Ráno nám jde pára od hub. Do studeného oblečení se nám nechce. Ale co se dá dělat. Písk profesorské píšťalky je neoblomný.
Snídaně je božská. Párky, smažená vajíčka, chleba a horký čaj.
Usedáme na dřevěné lavice na valníku a drncáme k poli. Tam už stojí připravené kbelíky na sběr. Řádky jsou vyorané. Tak a sehnout a sbírat. Kluci (máme ve třídě jen čtyři) kýble odnášejí a vysypávají do valníků. Krok za krokem, brambora za bramborou. Na konce řádek ani nedohlédneš. Ale má to i své plus. I princezničky z naší klasy musí zanořit ruce do hlíny.
Svačina! Hurá!. Rohlíky. Pořádnej kus salámu. Čaj, čajíček. Za ten jsme všichni vděční. Zahřeje nejen zmrzlé ruce ale i tělo zevnitř.
Písk a nástup. Znovu do práce.
Večeře. Guláš s knedlíkem. Je dost dobrej. Nebo je to hladem ? Nikdo nenechal. Kluci si ještě přidali. "Nahoru si nic neberte, ať si nepřilákáte myši."
Myjeme se v lavorech. Teplá voda je připravena v konvích. Že bychom se myli celí ani nápad. Za prvé zde není soukromí a za druhé jsme unaveni. Takže jen z toho nejhoršího.
Ani nám nemuseli říkat, kdy je večerka. Všichni usnuli ještě před stanovenou dobou.
Pět dní. Brambory nebudu chtít dlouho ani vidět. Ale zase na druhé straně....
Takovej bramborák s česnekem, uzeným a majoránkou...
Dáte si ?
________________________________
Lyžařský výcvik.
Dřevěné poloběžky ( pevná špička, volná pata) s bambusovýma holema. Obé patří tátovi. Kaliopky mi půjčila maminka. Bundu tu mám svoji. Čepici a palčáky jsem si upletla. Koukám na kombinézy svých spolužaček. Hmm. Nezbývá nic jiného, než jim dokázat, že výzbroj a výstroj ještě nedělá lyžaře.
Ubytováni jsme v budově letního dětského tábora přímo pod sjezdovkou na Kleti. Tady to znám. Jen kousek odtud jsem se narodila. Nahoru na Kleť chodíváme pěšky ze Křemže každé prázdniny. Tentokrát to bude opačným směrem. Z Kletě dolů. A na prknech!
Pan profesor Kolár nevěřícně kouká na moje lyže. " Na tomhle chceš lyžovat ?" "Jasně, už mám namazáno." Předvedu pár bravurních obloučků a zastavím těsně u něj. Opráší si sníh z peřové bundy. "První družstvo." No to jsem si nadrobila. Rovnou na vlek a nahoru na trasu. Dnes nás, zaplať-pánbůh, nepustí na sjezdovku. Jedeme dolů lesní cestou. Dole nejsem první, ale ani poslední. Zlatý střed. "Vzhledem k tomu, na čem jsi jela, je to super výkon." Chvála od našeho krásného pana tělocvikáře hřeje. A to si považte, že mě na kruhy a bradla v tělocvičně musí zvedat.
Večer se scházíme v jídelně. Po večeři beru kytaru a hraju. Ne, že bych hrála jako virtuos. Ale zpívat se u toho dá. I dva stálé páry si to rozdaly s ploužákem mezi stoly.
A pak, že všechno závisí na oblečení. Jo . . . "není vybavení jako vybavení."
19 názorů
podobne ako Jamardi nás vozili na zemiaky autobusy od školy a podvečer naspäť...užili sme si chladu aj mrholenia, aj spevu na celý autobus:)
Na lyžiarsky som šla s vyvrtnutým členkom, opuchnutým, stiahnutým obväzom...v tých časoch sa nosili topánky na vysokej platforme, noha sa mi zvrtla a...den pred lyžiarakom...pred učiteľmi som sa snažila nekrívať, aby ma neposlali domov ešte pred odchodom...boli sme v Nizkych Tatrách na Bielej púti, hneď prvý deň som spadla a akože som si vyvrtla členok...samu ma v chatovej osade nechceli nechať, tak som s nimi každý deň krívala hore brehom k zjazdovke...aj tak bolo fajn:)
Škoda, že som poleno a neviem hrať na gitare, môj nesplnený sen...
blacksabbath
21. 01. 2021Jamardi....jsem ráda, že jsem vyvolala tvé parádní vzpomínky....děkuji za sdílení....:-)))))))))))))))))))))))))))))))))
Díky, zavzpomínala jsem si :) Nás vozili na brambory od školy autobusy a zase zpět, pole nebyly daleko. A na lyžáku jsem měla malou epizodu kvůli lyžím. Měla jsem lyže s trošku zastaralým vázáním. Ale normálně jsem na nich dva roky předtím lyžovala na lyžáku v sedmé třídě na základce. Jenže profesorka na střední byla ráda důležitá. Zeptala se mě, jestli vím, že mám staré vázání. Řekla jsem, že vím. A ona čekala , co jí k tomu řeknu dál, ale mě nic dalšího nenapadlo. Možná, že kdyby jsem byla plnoletá, dala by mě podepsat, že za veškeré úrazy si můžu jen sama :)
blacksabbath
29. 10. 2016srozumeni....děkuji....hezký víkend
blacksabbath
24. 10. 2016nedoklep opraven....děkuji.....Kaliopky.....skoro jako tepláky...100% umělina s gumou pod patu.....:-))))....velice slušivé.....:-)))))....já měla šedé.....zato ....vzpomínky hýří barvami..........přeji krásný večer.....
Popis bramborové brigády je celkem výstižný. Bez přikrašlování, bez fantazírování co by bylo kdyby, prostě taková syrová dřina, špína únava, z níž si člověk kupodivu neodnáší jen negativní vzpomínky.
Slovo ...Kaliopky... (to už je v Lyžařském výcviku) mé uši neslyšely (ani oči neviděly) snad padesát let. Už ani nevím (jen tuším), co přesně znamenalo. A líbí se mi závěr ...pak, že všechno závisí na oblečení..., s tím se taky tak nějak ztotožňuju. Tip.
A tady je asi překlep (nedoklep): ...člověk na stření jist... ## střeDní
blacksabbath
13. 10. 2016opraš a dodej....ráda si přečtu..........děkuji a přeji hezký večer...Kolobajdo...:-)))))))))))
Bramborovou brigádu i lyžák na střední škole jsem zažil. Ale ty to umíš tak pěkně podat... tvé vzpomínky jsou pohlazením po duši... /**
Já mám v jedné povídce taky lyžák, ale ještě z 9. třídy ZDŠ. Najdu, opráším, doplním (jako ty "Lázeňské oplatky)
blacksabbath
13. 10. 2016Jen ve vzpomínkách Hugo......přeji hezký den a děkuji
Hugo Ramon
13. 10. 2016Mládí se ti vrací, Blackie :-)))
blacksabbath
11. 10. 2016Nevycválané mládí......je to tak Evženie.....krásné vzpomínky.....děkuji
blacksabbath
11. 10. 2016Ještě je mám na půdě...úhony nedošly .......hezký den Luboši
Evženie Brambůrková
10. 10. 2016Jo, jo, to byly časy. Krásně se na to vzpomíná. :-)))/T
blacksabbath
10. 10. 2016.:-)))........děkuji
blacksabbath
10. 10. 2016.....jo třídní komik......:-)))))..............z nedostatku udělat přednost.......ještě jednou hezký den Goro a děkuji
Taky jsem to zažila, a "strašně se těšila".
Na lyžák mi půjčila bundu maminka...a první den jsem zlomila půjčenou běžku, do konce jsem hlídala tělocvikářce dítě. Avšak poprvé jsem se předvedla jako třídní komik:-)))
Ráda jsem s tebou zavzpomínala, blackie:-)