HAIKUSKUS, JAK JAPONSKÝM BÁSNÍKŮM DOCHÁZÍ SAKÉ

Venku slunečná radost
Teploměr ztratil žebříček hodnot
Inspirace tančí nahá...

Tak tedy půjdu krokem liknavým
Složím verše v stínu sakury
Zde je hai - kur*a
 ( ... ta paní by si mohla uklidit po tom psovi, čisté město je půvabnou vizitkou, teď to voní nevábně, já pak reaguji vulgárně! )

Očistím podrážku
A za ptačího snění
Vyrazím po mostě, s hlavou těsně nad oblaky...

Hned vytane mi prvý verš
Už se brilantně brousí briliant
Je to senr - jůů ...

( ... na tom mostě stojí sebevrah! Chce skonat po vzoru samurajů, ne v ostré seppuku, avšak zvolil si místo nevhodné, most má metr na výšku! )

Nevadí,
Paprsky mi hladí šíji
Zkusím sonet, baladu... pohlazení múzy je lepkavý med
Nektar, který se pije po douškách

Kráčím pomalu k domovu
Skládám vázanou osnovu
Verše v hlavě tepu, předložím je celému světu
Klíč vniká do zámku jako milovník do ženy
Schody počítám, dělím, odmocňuji...

...už cítím manželovu horkou kávu,
Čeká na mě, blahem se tetelí,
Ale já s ním načapám tu od vedle krávu
Válejí se v posteli!

( ... básníkům došly iluze! Jak mohu popsat květinu, či že letí ptáček? Vždyť svět je nah*vno a plný s*aček! )