Vigilie

Jan Lípa

Čaroděj svým pláštěm černým

zmlklou zemi zahalil,

stovky světel, jak lucerny,

mocným kouzlem zapálil.

Temnou silou slunce rozbil,

na kousíčky roztříštil,

zlatý prach a jako rohlík

srpek pouhý z něho zbyl.

Chladnou září zrnek prachu

studí z nebe jako strach

ztichlou zemi v šatu z nachu

zahalenou v temnotách.

Nad oltářem svíčky planou,

k ránu čekáš, zdali je,

jak oponou roztrhanou,

zlatým sluncem zalije.