Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ukrižovaný chlieb

Výběr: jenyk, Print
09. 11. 2006
26
6
7096
Autor
Háber
Keď kňaz láme chlieb a premieňa ho na telo v chráme z kúta hľadím na oltár a vidím sám seba v mase ľudí v množstve tlačiacich sa a dychtivých tiel pre tú záľahu človečenstva nevidím na Golgotu kde práve pribíjajú chlieb na kríž až keď ho vztýčili ľudia do nebies odkiaľ žiara na mňa svieti konečne tiež prijímam telo a krv v chráme a viem ty nikdy neumrieš Cítim v ústach tvoje telo láskavo ma pripájaš do svojej duše tak ako ja lúpem orechy a v jednom vyzerajúcom zdravo som našiel červotoč iný s plesňou na škrupine má zdravé a chutné jadro búcham na ne kladivom ako ty búchaš na moje srdce v chráme chcem mať plod čo by ti chutil ako mne ten orech aby pri prijatí za súčasť tvojho viditeľného tela som porodil zo seba najlepšie jadro a zároveň sa bojím že pre záľahu tiel predo mnou čo mi zakrývajú Golgotu svätí preskočia môj tieň Pritláčam tvár na zem do čierňavy schovám svoj zrak aby som nim nepošpinil belosť z tmavej a mazľavej čiernej hliny na mňa aj tu hľadiš ty Nikde sa pred tebou neschovám živým a večným motýľom čo mi vystiera v srdci priesvitné krídla Koľkým tvojim úderom sa môžem stať alebo som odsúdený do pekiel? Kolotoč vírivých tiel krúti ich hriech čakám až splyniem s ohňom odovzdám ti peľ aby plod priniesol kvet Ľadovec búcha šialený na okno pískam si Beethowena Zodretú kožu strhávam na kosť utrpenia Kam ma vezmeš aký raj mi ukážeš? Láska je to čo hýbe dejinami to je ten elxír katalyzátor dychu ohňa Duch svätý nad nami tretia božská osoba čo sa na nás v živote vylieva a obetuje za nás v próze bytia Oheň čo upečie nám chlieb už nekrižujte kríž premenil sa nám Desí ma predstava že na to miesto tam kde tlčú kladivom aby vymiesili chlieb sa nikdy nedostanem že prívaly bahna ma vždy vo vlnách hmoty odvlečú do temnoty že blesky zloby zlomia moje nohy čo sa chcú plaziť v pokorení már kde ležia moje snaženia

6 názorů

palino8
21. 12. 2006
Dát tip
nechcem, aby to vyznelo zle, ale napodiv sa mi veľmi páči

Skafararix
17. 11. 2006
Dát tip
velmi intimna priam nabozenska spoved...sice nie z mojho sudka no musim ocenit kvalitu a silu tejto basne..*t

stenos
12. 11. 2006
Dát tip
Voči mi to přikovalo k monitoru...slova dou do kostí...tak to má bejt, to je umění!!!

alternic
11. 11. 2006
Dát tip
Trochu moc pesimizmu (mi to tak přijde), ale faň - je to tam (pravda). * *

Nickyx
10. 11. 2006
Dát tip
tak ta je...*

Baziliška
10. 11. 2006
Dát tip
dobrá myšlenka, to přirovnání k ořechům je skvělé (a hlavně platí - doslova i přeneseně)***

oleandr
10. 11. 2006
Dát tip
málem mi unikla v propadlišti dějin a jsem doopravdy rád, že se tak nestalo nádherná a velmi silná básnička díky

a2a2a
10. 11. 2006
Dát tip
Háber, je to veliké a věčné i vděčné téma, sám jsem ve svém životě byl účastníkem různých epizod, které mi posledních 21 let nedovolují tyto věci jakkoliv bagatelizovat a podvědomě mne přibližují k lidem, kteří s větší odvahou, než mám já, tto věci přijímají i s příslušnými závazky. Zuzulinko, děkuji, ale jistě se mnou souhlasíš, ostatně jsi to tu i napsala, že především jsme v těchto věcech na stejné lodi.

maartin
10. 11. 2006
Dát tip
parádní, z hloubky a uvěřitelná... co říct

Zuzulinka
10. 11. 2006
Dát tip
jirko...ta Tvá je mi malinko bližší

Zuzulinka
10. 11. 2006
Dát tip
věčný boj mezi námi a ním v nás

Petrusha
10. 11. 2006
Dát tip
čo k tomu povedať? ... mlčím ... a prijímam prianie z tvojich úst

Háber
10. 11. 2006
Dát tip
...to je pravda... prajem Ti to*:) tiež...

Petrusha
10. 11. 2006
Dát tip
vždy sa všetko musí niekedy stať prvý krát ...

Háber
10. 11. 2006
Dát tip
a ešte: na omši som bol veľmi veľa krát a predsa až teraz, v nedeľu sa mi stalo po prijímaní niečo, čo som ešte nikdy v živote nezažil

Háber
10. 11. 2006
Dát tip
... .. .

Print
10. 11. 2006
Dát tip
Je mi to modlitba...*

Petrusha
10. 11. 2006
Dát tip
hm ... niekedy radšej mlčím keď teba čítam asi by som trepla nejakú hlúposť *

a2a2a
10. 11. 2006
Dát tip
Pro podporu té tvé ------------------ SLOUŽÍME MŠI (4.8.2004) Před oltářem svědomí vyprazdňujeme kalich hříchů a na jazyk vkládáme hostii zpovědi jíž jednou nemusíme umět polknout Přes závěje natahujeme ruce k vzájemnému odpuštění lekáme se zvonů jejichž uložená i ušlapaná srdce odbíjí promarněný čas a tajně neseme kříž pod jehož tíhou poznáváme cenu vzpřímení a slova

a2a2a
10. 11. 2006
Dát tip
Jen poděkuji za Tvé vyznání, a je mi líto, že toho nejsem schopen.

niniw
09. 11. 2006
Dát tip
hmmm ... táto má niečo "do seba"

Nemám co říct...

Renas
09. 11. 2006
Dát tip
hej.. aj mne sa to pacilo*

dadíková
09. 11. 2006
Dát tip
jo dost. tak s malým p :)

nádhera*

dadíková
09. 11. 2006
Dát tip
háber je Pan...*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru