Nedoručeno

můj drahý

píšu ti po střechách

a na okapy pískám

o vodě  - která sama bere

za nocí    že vyrostl ze mě jilm

že zhrubla jsem k neobejmutí

že v dešti košatím  i  bujím

že v koruně je tolik toho

co přilétlo

 odlétlo

i letí

ty všechny oči

vysázené

vysazené

řezavé, chtivé skoku

nevinnost  odsouzení   touha

že z tepla pilin   z letokruhů

z mála že věčnost uděláš

ty všechny oči  -   opustí tě

zítra

dnes

či  někdy jindy

i léto svleče se jen šeptem

jak zmije zklikatí a zmizí

a směšně dlouhý podzim

serve z nás listy

 

můj drahý - čistočistý

až oslepnu

a nahá budu  -  zase Žena

dřevnatá  sukovitá   pevná

němá

ze které jiným postel vyřežou

nastelou cíchy

a sny obalí  mlékem

 

až pak se dozvíš

přes prsty zraňující ústa

že letos mě i ostří slunce míjí

a jiné boky hřeje     jiná ramena

že ráno jiným zlatí lžičky v čaji

hladívá cizí tvář

že už i inkoust ve mně vyschl

že jsem pustá

a že cizí prsty     namáčím si v krvi

abych ti psala       z výšky

ve které dávno nelétáš

---