Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa lavičke
Výběr: Print
18. 12. 2007
22
25
3761
Autor
Háber
Raz sme v jednom obchode
objavili sošku našej lavičky
s postavami bozkávajúcimi sa
ako my kedysi dvaja sami
vyrobená bola v Taliansku
v tom roku kedy sme sa stretli
umelcovi sme prišli do hlavy
spoza hraníc vďaka Božej inšpirácii
a ja som hneď chcel ako sme si ju kúpili
aby nám toto mramorové dielko
dali naše deti na pomník na cintoríne
ale ty si povedala že na čo ich s tým chcem
obťažovať dosť budú mať vlastných starostí
súhlasil som
25 názorů
malinka_hvezdinka
19. 12. 2007
Vono to začíná různě.Vždycky jsem rád omrknul v obchůdcích nějaký ty prádýlka rajcovní.Nedávno jsem se přistihnul, jak studuju vzorníky úpravy dřeva ve výloze pohřebního ústavu.Ale jedna rakev tam byla fakt moc krásná...
Záver aj mne pripadá trochu opisný.
Ja zrejme budem ležať, tak načo lavičku./Ináč nie som až taký drsný/
Rosťo - ak to hovoríš Ty, musím si vstúpiť do svedomia.............(au!Ty ty ty:)))
Co se to dnes děje? Před chvílí jsem tady četla Rozloučení od ironsta....
Bude to dílko vašim "pomníkem" u dětí, vnuků a třeba po několika generacích se bude věřit, že ty postavičky ztvárňují skutečně vás dva. Proč nevěřit na rodinné ságy...
premisil - oni nevedia, čo mi tá soška pripomína:) musím im to dať na vedomie predsa:)))
ale třeba je to napadne samo, nepodceňuj děti, dají to tam třeba jen tak pro radost.. ***
Jee, to je krasne. Paci sa mi ten oblacik rozpravkovej viery. Ten koniec tam uz mozno byt nemusel. Ked nam raz das hlavu tak vysoko do oblakov, tak naco davat nohy na zem? :)
Dakujem, *
Jarmila Moosová Kuřitková
18. 12. 2007Marcela.K.
18. 12. 2007
to robili aj moji starí rodičia, že si kúpili miesto na cintoríne, mali tam lavičku a teraz sú tam pochovaní aj s mojou mamou:)