Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVečerní esej
21. 01. 2008
1
7
1640
Autor
J.V.Znojemsky
Sedím na posteli,
a nesnáším tuhle chvíli,
kdy stále víc a víc vzdaluji se svému cíli.
Vzpomínky se vraceji,
kam před nimi jít.
Ty chvile krásný,
zbývá už jen snit.
Mít pár přátel,
kolem sebe.
Neměl bych to daleko,
do sedmého nebe.
a nesnáším tuhle chvíli,
kdy stále víc a víc vzdaluji se svému cíli.
Vzpomínky se vraceji,
kam před nimi jít.
Ty chvile krásný,
zbývá už jen snit.
Mít pár přátel,
kolem sebe.
Neměl bych to daleko,
do sedmého nebe.
7 názorů
na začátku to nesnášíš a na konci máš blízko do nebe? ...no nevím :-)
Když máš srdce zjihlé,
když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle,
těsto do díže.
Upeč třeba chleba,
postav třeba zeď,
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď.
A nebudeš tak mrhat naším ani svým časem... dvě mouchy jednou ranou!
Miroslawek
22. 01. 2008
...az nejakej soucit tady cejtim, a ten ja nerad, nekecam....
bych teda oddelil zde|: autpor vnimavy, citlivy
text : verse uspoechane, nedokonale, misty az infantilni....ale pokud autoterapie a vyprdnes sem, proc ne, zejo....jen to nšejaky"oceneni" si nechas sam pro sebe....a pomuze jen tobe: ja si z takovbych textu nevemu, bohuzel, nic...a jsem v takovych rozpoacich skoro..))