Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePosledne
21. 02. 2008
17
23
3595
Autor
Háber
výťah mi ťa vezie z objatia
utekáš hneď po otvorení dverí
celkom som zabudol na beh
na prúdenie krvi v žilách
na to ako sa smeješ a
s malým špicatým jazykom
sa mi ozývaš smiechom
zvoniacim strieborným
hláskom
napätia sa nedotýkaj
varuješ ma s úsmevom
a ja celý popletený
kladiem si ťa ako na obetu
na rovný stôl
23 názorů
hehe, pekné :)
Robinia: to by tam ale nespomínal tie dvere :)
jeden taký je na železničnom riaditeľstve ;)
Poznam jeden vytah v Bratislave, taky co sa nastupuje a vystupuje za jazdy... pripomenulo mi to...
Marcela.K.
22. 02. 2008
líbí se mi moc moc první půlka - ten závěr už tolik ne-e - nějako jsem to nepobral, asi .. :-)
Jarmila Moosová Kuřitková
21. 02. 2008
Já už jsem se bál,Háber, že půjdeš pro provaz.Neroušek je strašně přísný kritik,protože Háber je dobrý básník,který nepotřebuje podkuřovat.Neroušek mává na Hábera svým mexickým kloboukem a volá: měj se dobře, starý brachu!
To je zvláštní.Je vidět,že to píše profík.Prostě jazyk,styl,všechno zvládá,jen Háber obsahově je to takové mdlé.Kdybych byl drsný,řeknu,že je to o ničem,ale já to neřeknu.:)Nerouškova rada:více si pohrát s myšlenkovou náplní!
čekala jsem, že poběžíš po schodech a počkáš na ni opět u dveří výtahu :o)))))))))))))