Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Pohled do budoucna

05. 06. 2008
7
13
3738
Autor
Muamarek
x 
V srdci zmar a v očích bědy,
v nichž tíže vepsána jest, arci
mé kroky míří naposledy
k místům, jež znal jsem nazpaměť,
a kde ztrácel jsem se v lesoparcích
jako děcko. Teď však starci
jsou mými druhy – zcvrklá pleť
a vrásky, pohled bez jisker,
z mé masky stala se lidská tvář,
hle, zřím tahy přímo nelidské,
tma pohltila všechnu zář,
živlové pekelní tam běsní.
To je můj ráj, můj očistec,
kde pod Kristem krev ukapává…
 
 V srdci zmar a v očích bědy,
v rukách jen křeč, ohnutá záda,
ohně zamrzly a vzplály ledy,
v čem řád jsem zřel – v tom zřím chaos, změť,
dolů šplhám se, na vrchol padám,
z ostří stává se mi rokojeť,
rukojeť jak ostří bodá,
co miluju, to schne a vadne,
v pohřební řeč se mění óda,
v křivici přejdou křivky ladné,
žádné zámky si už nesním.
Kdo vždy je ctný, je pokrytec.
jsem bojovník – proto vše vzdávám…
 
 x

13 názorů

Muamarek
26. 06. 2008
Dát tip
Trochu opožděně všem dík za komentáře a navšívení :-)) Marek

mi to teda, sorry jako, přinde nudný docela...

Diana
06. 06. 2008
Dát tip
mně se líbí moc! Okouzluje mne ten archaický styl, dodává dílu jakoby nadčasovost, velkolepost. Forma je propracovaná, kompaktní. Myšlenka je sice marnost a zmar, což já ráda nemám, ale tady se to docela hodí. T****

Micro
05. 06. 2008
Dát tip
To někdy někdo nemůže napsat něco, co tu nebylo miliondvěstětisícosmdesátkrát?

avox
05. 06. 2008
Dát tip
Příliš mnoho velkých slov na mne... nějak se v tom ztrácím... Totální deziluze? dělej s tím něco! :-))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru