Jen tak si bláznit

Možná prší ztracené polibky zapomněla jsem ti je dát tenkrát když blýskalo se trochu jsem se bála a tak jsem tam stála sama a nechala tě jít dál teď už nečekám až rozkvetou.. přestala jsem věřit ať si fouká ať si.. včera jsem zahodila prstýnek nevím teď kde mé jméno je vyryto.. ještě se mně dotkni ještě mi zašeptej ty víš jak tiché je ráno a noc se někdy zlobí na myšlenky co bych si přála? přála bych si mít plný pokoj smíchu a střevíčky které netlačí dávat ti jahody na jazyk a trochu bláznit cuchat ti vlasy a jen tak si mlčet počmárat stěny pomerančovými květy a menuety a schovat do nich naše ozvěny nafouknout balóny a s nimi se vznášet a přednášet ti mé básně a smát se smutku v nich....