Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nikdy jsem neměl Japonku

19. 03. 2009
36
39
6467
Autor
racek

 

Nikdy jsem neměl Japonku

 

-         Nikdy jsem neměl Japonku, řekl děda to odpoledne snad už posté.

Nebylo co dodat. Narozdíl od něj jsem věděl, že to už nedohoní.   Procházeli jsme se v zahradě sanatoria, dědova hůlka se bořila do tlejícího listí. Uháněl jak Širón, přestával jsem mu stačit.

-         Jsme na procházce, ne na závodech, řekl jsem. – Víš co povídal doktor. Nepospíchat, pane Wagner, nepospíchat, napodobil jsem doktorskou intonaci.

-         Ale houby, smetl to gestem ruky. – Houby ví takový doktor, co mě zná tři neděle. To Venca Rajtr, ten věděl, že když se nebudu hýbat, umřu.

To odpoledne bylo už moc dlouhé. - Rajtr je dávno mrtvý, zkusil jsem dědu vrátit do reality.

-         O kom mluvíš?, dal si děda dlaň k uchu. - O Rajtrovi, zahulákal jsem. – Že bys měl dát víc na ty živé doktory.

Dlaň od ucha konečně zmizela.

-         Ale znal mě, neodpustil si děda poslední slovo a chvíli mlčky rázoval tři kroky přede mnou. Počkal v ohybu cestičky, podíval se mi přímo do očí a trošku odhodlaně, trošku ukřivděně pronesl: - Rajtr Japonku měl. Říkal mi to. Za války. Za svobodna!, dodal důrazně, abych si snad nemyslel. – Ale I PAK si s ní psal. Dlouho!, dodal vzdorně.

MUDr.Václav Rajtr, dědův spolužák z reálky. Celý život mu ho dávali za vzor, nejdřív rodiče, pak manželka. Chtěl ho dohnat a předehnat, což se mu skoro povedlo. Jen v jednom zklamal: neměl Japonku.

-         Nechceš si odpočnout?, navrhl jsem. Sedli jsme si a děda zamyšleně kreslil holí do písku.

-         Co to bude, až to bude?, ukázal jsem na ty hieroglyfy.

-         Zkouším něco napsat japonsky. Půjčil jsem si takovou knihu.

Překvapil mě: - Tys byl v knihovně?

-         No jo, no, připustil neochotně. Nejdřív jsem si myslel, že na ty tři neděle, co tu budu, to nemá cenu….

Ztuhnul jsem.

Nějak to musel poznat, protože se na mě pronikavě podíval: - Nechcete mě tu náhodou nechat??

V duchu jsem zuřil. Tohle si matka měla vyřídit sama.

- Všechno jsem vám dal a teď nemám co, tak mě tu chcete nechat!, pořád zesiloval hlas.

- V žádným případě, a už jsem lhal. – Jen o pár dnů, matka si vymyslela, že pojedem k moři.

Už se úplně rozběsnil – K moři! Tak k tomu potřebuje ten můj barák! Proto jsem ho měl přepsat na ní?! Tudle nudle, tudle nudle!, vykřikoval, až mě napadlo, že se právě zbláznil a ke všemu ho trefí, protože v obličeji byl rudý jako rak. Stál jsem a nevěděl co mám dělat, ale naštěstí se postupně uklidnil.

Vytáhl kapesník, otřel si obličej a řekl: - Jdeme zpátky. Rozdupej to, ukázal na japonské znaky v písku. Ani nechtěl, abych ho doprovodil nahoru do pokoje.

Domů jsem se vrátil pozdě a hned usnul. Dva dny nato volá matka a brečí do telefonu:

- Děda se ztratil, hledá ho policie.

Protože jsem hned zavěsil, nevím, co říkala dál. Nechci vidět, nechci slyšet, ale kam šel děda, vím. Pořád na východ.

 

/6.března 2008,/


39 názorů

racek
22. 10. 2009
Dát tip
Ozvi se mi, Sadafe.

Sadaf
21. 10. 2009
Dát tip
miluju tvoje povídky...ale to ty víš...

Ferrda
12. 05. 2009
Dát tip
Skvělé, výborně postihuje podstatu a důsledky

StvN
18. 04. 2009
Dát tip
Nevyužitý prostor. Navíc jsem trochu nepochopil, proč to bylo napsáno. Určitě ne kvůli dědovi.

Tragicus
15. 04. 2009
Dát tip
Mam rad uvozovky, mam rad prekvapeni. Ani jednoho se mi zde prilis nedostalo. Ale jinak dobre, i trochu zabavne.

ztracenec
02. 04. 2009
Dát tip
Moc...moc dobrý! Líbí se mi přirozenost toho dialogu. Ať jsem napsal do nějaké svojí "tvorby" jakýkoliv dialog, vždycky mi to přišlo trapný. Tady jsem nic takovýho necítil. Bravo! ;)

racek
01. 04. 2009
Dát tip
Souhlasim, diky. Zora

Dobrý!

super! lehký, svižný, vtipný (tak životně - vtipnosmutný) a Japonka tomu dodává šmrnc a pointu.

StvN
29. 03. 2009
Dát tip
Souhlasíš, racku, se zařazením do Povídky měsíce?

Děda superčíman, žádnej hlupaňa, co ho opijou rohlíkem, moc hezky citlivě a s dobrým závěrem, je hrozné, jak se chováme ke svým bližním, když zestárnou, jednou tam budem taky a co pak? Dávám bod, tohle je vskutku dobré téma

Lakrov
23. 03. 2009
Dát tip
A tuhle znáš? (+avízo)

Elyon
23. 03. 2009
Dát tip
Dobre, je tam taký nevtieravý pocit clivoti a stareckej senility. Dobrá atfomsféra, dosť jasný príbeh a dej si môže dokončiť aj slabší čitateľ. Dávam tip

guy
21. 03. 2009
Dát tip
hezky se mi to četlo, dělalo mi to zvuky i obrázky ve třídě hifi, což je pro mě nejvyšší známka kvality literárního díla jakože to nezůstalo jen před očima a dělalo si to uvnitř mě dialog s tím, co tam mám trvale nastěhovaný *

Atrament
20. 03. 2009
Dát tip
zas po dlouhé době opravdu něco povedeného. T

Je to odporné, když někdo šoupne rodiče pryč a ještě je sprostě okrade. Lidi by se za tohle měli stydět tak, jak se ještě nestyděli.

Edvin1
20. 03. 2009
Dát tip
Dobrý, tečka. :-))) Jen bych se něco málo nechal poučit o psaní dialogů, a taky si opravil chybky typu "barák přepsal na ní" (na jejích zádech? :-O ) dědEd :-) Lakrov díky za tip. Ještě jeden takový text, a dám si Tě do oblíbených.

Wronski
20. 03. 2009
Dát tip
ano přesně tak, sny si má člověk chtít vždycky splnit :o)*

Marcela.K.
20. 03. 2009
Dát tip
Tyhle chvíle znám...jsou to smutné příběhy a napsal jsi to skvěle. ...možná bych tě pozvala k sobě... mám tam podobný...ale měl šťastnější konec :-)

Janina6
20. 03. 2009
Dát tip
Velký dík za avízo od Lakrov. Myslím, že je to moc dobře napsané. A připomnělo mi to smutný zážitek z vlastního dětství. Dost podobný. Takhle bych to ovšem napsat neuměla.*


baronka
20. 03. 2009
Dát tip
To je kousek ta se vydařila T

Lakrov
20. 03. 2009
Dát tip
Je to dobrá povídka. Po stránce obsahu (záměru), jeho zpracování i závěrečného 'efektu'. Pár jednoduchých vět, z nichž leckterá naznačuje širší pozadí onoho příběhu. Poslední věta zahřeje i zamrazí zároveň. Dovolím si poslat několik avíz.

Vaud
19. 03. 2009
Dát tip
nadhera!!!*


raja
19. 03. 2009
Dát tip
Pro mě skoro vzpomínková* Čteno s citem:))

Diana
19. 03. 2009
Dát tip
Moc dobře napsáno. S citem, s překvapením, s pointou. T*******

je dobré mít vizi...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru