Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJeště chvíli na houpačce
08. 04. 2009
11
11
1190
Autor
Marcela.K.
,,Už je jaro." ,,Já vím." ,,Nepodvádím..." ,,No proto!"
Těším se
jako malá holka
na výlet s tebou
Co kdyby
Nebojím se už že tě potkám
zahnal jsi všechny pochyby
Namalujeme srdéčko
tam kde se naše cesty spojí
Kdo z nás ho asi objeví?
Jít stejnou cestou
tajnou
dvojí…?
Slíbili jsme si nebolet
Netrhat lásku
kterou máme
Nemůže za to žádný z nás
Někdy se to tak prostě stane
Můžeš mě houpat ještě chvíli
se zavřenýma očima
…a nebo kousek poponést
víš stále mě to dojímá
Těším se jako malá holka
na roky které smím ti dát
Těší mě každé nové ráno
kdy vím že máš mě stále…
11 názorů
být malou holkou na cestičce
kde srdéčko odkryl déšť,
se spoustou roků na vkladní knížce
či jen s tím jedním, vem to nešť,
jen s tím jedním co spojil cesty
smutných rán co neznal pěst,
být malou holkou bez pochybností
a nechat se poponést
No..vy mi ale dáváte mordy,paní kolegyně.Je to krásné...dojemné...myslím,že to koresponduje s mnoha lidmi :-))Tip!
Zdá se to takové nerozumně rozumné...
(jenže už mi někdo říkal, ať nehledám ve verších pravdu, ale jen ztvárnění pocitů -- jenže co s pocity, nepodloženými pravdou...? Tady nějakou tuším)
Marcela.K.
08. 04. 2009
Hezké a milounké. :-)
"Budu tě na rukách nosit!"
- ve svých emailech sliboval.
A pak, pro její váhu,
a nebo že mu zeslábl srdeční sval
ji metr poponesl, a nemoh dál.
Nic ve zlém!
dědEd :-)