Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

O. Úplavici

30. 07. 2009
30
48
8710
Autor
Vaud

nefungují tu odkazy jinam ty jsou např tady: http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-o-uplavici-0ge-/p_veda.asp?c=A090728_175249_p_veda_wag

Ve vědních oborech, kde mezi sebou na sklonku života soutěží převážně ješitní dědkové, je často komplikované určit, kdo z nich je lepší. Je to jako když běžíte hodně dlouhý maraton a na jeho konci neznáte vítěze. Pokud bychom chtěli seřadit vědce po vzoru soutěží Miss, pak promenádou v plavkách by byly nepochybně odborné publikace. Na západě platí, čím víc publikuješ, tím výš jsi na kariérním žebříčku. Toto pravidlo se vztahuje jak na vědce v primárním výzkumu, tak i kupříkladu na (některé) klinické lékaře, i když já bych si svého zubaře podle počtu publikací nevybíral. U nás zpravidla platí jiná úměra - čím víc publikuješ, tím víc lesa je kvůli tobě vykáceno. Na autory vědeckých prací je často pohlíženo ostatními kolegy s lehkým despektem ("ty náš vědátore"). Možná proto se u nás žádný zásadní výzkum příliš neodehrává. A pokud ano, tak jde spíš o serendipity, jejichž výsledky jsou spěšně předány tam, kde jsou na to podmínky. Tím pouze konstatuji status quo, ale netvrdím, že by u nás výzkum probíhat neměl.

V dnešní době nestačí pouze publikovat, ale musíte tak činit v těch správných (indexovaných) časopisech. Svého času přišel Eugene Garfield ze společnosti ISI (dnes Thomson-Reuters) se svým JIF - journal impact factorem. Ten udává, jak moc jsou články z indexovaného časopisu v následujícím období citovány ostatními vědci. Toto číslo je děleno celkovým počtem článků v daném periodiku a vyjde vám impact factor. Z lékařských časopisů mívá nejvyšší JIF Lancet, ale v podstatě jakékoliv celé dvojciferné číslo je velmi pěkný výsledek. Nicméně JIF příliš neměří, jak jste úspěšní vy, ale spíš to, jak si stojí celý časopis.

Stejný názor měl i Jorge Hirsch. V roce 1989 prezentoval svou práci, kde zpochybnil tehdy ostatními fyziky uznávanou teorii o nízkoteplotních superkonduktorech (BCS teorie) a byl po zásluze oceněn. Dostal se na pomyslnou černou listinu. Nikdo s ním nechtěl dělat výzkum, peníze z grantu vyschly a prestižní časopisy mu odmítaly tisknout články. Přesto jeho výsledky řada kolegů citovala a částečně s nimi i souhlasila. Hirsch chápal, že se potřebuje dostat do těch správných vědeckých časopisů. Jako většina fyziků byl chytrý a nestyděl se za to. Dospěl k názoru, že by se neměla posuzovat kvalita časopisu, kde publikuje, ale jeho vlastní práce. V roce 2005 představuje světu svůj h-index, ve vší skromnosti pojmenovaný po něm. Tento index odráží, kolikrát je vědecká práce citována. Kupříkladu vaše první práce je citována 10 000x, vaše druhá práce je citována 8 000x. Práce číslo 32 je citována 33x, ale 33. práce pouze 28x. Váš Hirsch index je tedy 32. Znamená to, že máte 32 prací, které jsou citovány více než 32x. (Guliota G: The Genius Index, Wired Magazine, 1/2009).

Ani tento index není bez chyby. Pokud prohlásíte něco velmi kontroverzního (například o globálním oteplovaní či popřete Darwinovu teorii) a dostane se tomu patřičné  publicity, pak budete také často citovanými autory s odpovídajícím h-indexem. Ošemetná je rovněž mediální popularita jednotlivých vědců či institucí. Navzdory sofistikovaným indexům je Čechy na internetu jednou z nejvyhledávanějších vědeckých osobností před časem zesnulá profesorka sociální biologie Ziva Kunda (13. června 1955 - 24. února 2004), jejíž webové stránky byly populární hlavně mezi českými a slovenskými pubescenty. Díky tomu má dokonce svoje heslo v české verzi Wikipedie. Ačkoliv je autorkou známé práce Social Cognition: Making Sense of People a její publikace The Case for Motivated Reasoning obdržela Scientific Impact Award, většina Čechů od ní pravděpodobně nikdy nic nečetla (viz zde).

Mám-li pokračovat v podobném duchu, pak není příliš překvapivé, že za největší osobnost jsme si zvolili fiktivního velikána Járu Cimrmana. Předpokládám, že při volbě nejlepšího českého vědce bychom rovněž nezaváhali. Málokdo však ví, že jsme světu dali Cimrmany hned dva. Kuriózní na tom je, že zhruba ve stejném období. Tím druhým je dr. O. Úplavici, jenž patřil po dlouhou dobu k nejcitovanějším českým autorům (s nepochybně vysokým h-indexem). V roce 1887 popsal profesor Jaroslav Hlava výskyt améb ve stolici a intestinální vředy u pacientů s dysenterii (úplavicí). Svoje pozorování publikoval v Časopise lékařův českých pod názvem "O úplavici; Předběžné sdělení". Při následném překladu do němčiny pro časopis Centralblatt für Bacteriologie und Parasitenkunde se z textu vytratilo jméno profesora Hlavy a článek byl připsán neexistujícímu autorovi O. Úplavici. Po celých jednapadesát let byl O. Úplavici považován za předního světového bakteriologa, jenž byl dáván na rovinu se slavnými jmény jako Pasteur, Koch nebo Lister. Jak píše již dříve zmiňovaný Garfield, Hlavův článek se mimo jiné objevil v roce 1910 v Index-Catalogue of Medical and Veterinary Biology, kde O. Úplavici obdržel ke svému jménu ještě doktorát. Až v roce 1938 Clifford Dobell "pohřbil" našeho druhého nejslavnějšího neexistujícího vědce. Čest jeho památce!  

Musíme se smířit s tím, že nikdy nebude příliš jednoduché měřit výsledky vědecké práce. Ať už se budou indexy ve vědě a čtenost odborných článků řídit podle jakýchkoliv úsměvných zákonitostí a životních náhod. Pro vědce bude stále platit ono cimrmanovské Napiš & Publish. K tomu je však nutno hodnou chvíli bádat a mít odpovídající podmínky. Ale to už bychom se nejspíš dostali k tématu, které v posledních týdnech příliš veselého nepřináší. Všimněte si, že se od roku 1938 u nás už žádný další Cimrman neobjevil. Pro naše končiny je rovněž příznačné, že průjmovité onemocnění se stalo na čas naším nejcitovanějším vědcem...


48 názorů

FAE BOMB
22. 05. 2011
Dát tip
(vygooglováno) Červené fazole namočíme den předem do vody a pak uvaříme ve stejné vodě v tlakovém hrnci. Vaříme asi 30 minut. Pokud spěcháme, použijeme konzervu. Na oleji osmahneme oloupanou a nadrobno nakrájenou cibulku dorůžova, přidáme mleté maso, slaninu nebo uzeninu krájenou na kostky (případně na nudličky) a osmahneme. Pokud děláme jídlo s mletým masem, potom maso opékáme déle. Přidáme fazole, ale ne všechnu vodu, ta se potom dá přidat. Provaříme, přidáme rajčata nakrájená na kousky nebo kečup či rajský protlak, řídíme se obsahem lednice. Poté přidáme prolisovaný česnek a podle chuti chilli nebo pepř. Fazole dosolíme. Můžeme přidat i různé bylinky podle sezóny a chuti. Necháme chvíli povařit. Mexické fazole podáváme s čerstvým chlebem, pečivem, ale lze vyzkoušet i těstoviny nebo rýži. Záleží na chuti strávníka. Tyto fazole nejsou podle pravého mexického receptu. Je to spíš jídlo podle momentální chuti a toho, co dá lednice. Mexičanů by se tato improvizace mohla dotknout. Hezký pozdrav do Mexika! Pošli mi semínka kaktusů, už mám jeden... :-)

Vaud
22. 05. 2011
Dát tip
To jsem happy - zdravim z Mexika

FAE BOMB
21. 05. 2011
Dát tip
Četl znova a furt líbí! *

Kolouch
26. 09. 2009
Dát tip
:)

Vaud
07. 09. 2009
Dát tip
diky za slecnu i opravy, me to tam dopisuje min dokonaly a rozhodne min fotogenicky jihocesky programek :-) s papouchem jsme byli vepri ve pri, ale uz to preslo :-)

heh ;)

Vaud
18. 08. 2009
Dát tip
:-)) taky se mi samotnemu libi :-))

podezdívka
18. 08. 2009
Dát tip
Výborné. Poslední věta to vše podtrhuje :-) *

Vaud
10. 08. 2009
Dát tip
to mám velkou radost - jen jsem to díky osobním útokům v posledních dnech "uklidil" do rozepsaných a přemýšlel, že odsud smažu...

Terpsichore
09. 08. 2009
Dát tip
no vyyybornyyy, tos me zase jednou dostal. Uz si v hlave sestavuju seznam kolegu vedcu se smyslem pro humor, kterym poslu odkaz (akorat zatim neni moc dlouhy ;-) *****!

Vaud
06. 08. 2009
Dát tip
to teda jsou :-)

Markel
06. 08. 2009
Dát tip
to jsou věci :_))) - T

Marlav
05. 08. 2009
Dát tip
to určitě*

Vaud
05. 08. 2009
Dát tip
hm, bulvár - to je na dlouho :-))) aspoň malinkou troškou jsem přispěl do mlýna na tu správnou stranu.

Marlav
05. 08. 2009
Dát tip
ano, vědecká půda a výzkum obecně se netěší přízni veřejnosti ani politiků, zato o bulvár apod. je zájem stále, tam kácení stromů asi nevadí, však jde o peníze..rychlé peníze

Vaud
02. 08. 2009
Dát tip
jsem nezvykle poučnej :-)

diderotka
02. 08. 2009
Dát tip
ani jsem to nechtěla číst, když jsem to zběžně projela očima - a pak přečetla až do konce! zas zlepšení večera! :-)

Vaud
02. 08. 2009
Dát tip
jsem rád, že kudy chodím, tudy vzdělávám :-)

O Dr. O. Úplavici jsem už na tvůj poud něco četl, tak mě pointa nezaskočila, ale dobře že ses dokopal k jeho fejetonizaci. Vědci mě, ostatně jako většinu prosťáčků, fascinují.

Vaud
31. 07. 2009
Dát tip
Noro - to opravdu nevim - ja to nebyl vesuvanko dikes :-)) Nezny - my jsme meli rehabilitovaneho prof chemie, co musel odejit z katedry ridit bagr a pak se vratil zpatky po revoluci - nezapomenutelny zazitky :-))

Jeden náš profesor (říkáme mu fosilie, protože za mlada si pravděpodobně hrál ještě s trilobity) si jednou stěžoval, že za komunistů nemohl publikovat a potom stihl vydat jen takovou "malou brožurku základních informací" - ohledně entomologie. Zmíněná brožurka je bichle o 480 stranách, kde najdete snad každého brouka který kdy prolétl přes les... Je to asi poprvé, co jsem komunistům za něco vděčný... aneb všechno zlé je k něčemu dobré :-) **

vesuvanka
31. 07. 2009
Dát tip
pěkné :-))) Německému překladateli se vloudila chybička, ale Tvoje dílo nemá chybu, TIP

Jeden náš profesor (říkáme mu fosilie, protože za mlada si pravděpodobně hrál ještě s trilobity) si jednou stěžoval, že za komunistů nemohl publikovat a potom stihl vydat jen takovou "malou brožurku základních informací" - ohledně entomologie. Zmíněná brožurka je bichle o 480 stranách, kde najdete snad každého brouka který kdy prolétl přes les... Je to asi poprvé, co jsem komunistům za něco vděčný... aneb všechno zlé je k něčemu dobré :-) **

Vaud
31. 07. 2009
Dát tip
nic strasnyho - jen jsem mel pocit, ze jsem nespravedlive regulovan - uz jsme se poprali a je klid :-)

Vaud
31. 07. 2009
Dát tip
vsak o to mi hlavne jde!! dikes :-)) (Pane doktore, dejte mi nejake prasky proti chamtivosti. A chtel bych jich hoooodneeee!!!!)

Vaud
31. 07. 2009
Dát tip
ne, nic necti - me staci tip :-))

Vaud
31. 07. 2009
Dát tip
avox, Janino6 - diky za navstevu!! ad posledni veta - ... vis, jak to v nasi spolecnosti vypada ted... Veseleho je malo.

Janina6
31. 07. 2009
Dát tip
Paráda!! Pobavila jsem se, nicméně mi to taky docela vrtá v hlavě... Tak trochu nejen pro zasmání je ta tvoje poslední věta.

avox
31. 07. 2009
Dát tip
Tak dík, tolik moudra strávit, než se můžu konečně zasmát... a stejně se nakonec za ten smích zastydět a nahradit jej rozpačitým úsměvem... napsal jsi to moc dobře, */ psa si nechám na zítra

Vaud
31. 07. 2009
Dát tip
já to mám v profilu - já jsem letní med věd :-)

Milly
31. 07. 2009
Dát tip
Nj, někdo dlak, jinej jinej kříženec.. Co Ty za úplňku? .-) Každý úplněk to vlkodlak, tygrodlak a medvědodlak dali prasodlakovi Stuartovi pořádně sežrat.

diky! a tip:-)

Vaud
30. 07. 2009
Dát tip
Augu a jejdo -díky!!!

jejdavilda
30. 07. 2009
Dát tip
:-)

Augustus
30. 07. 2009
Dát tip
Tip jako hřib! Zdůvodnění máš na Neviditelném čoklovi!;-)

Vaud
30. 07. 2009
Dát tip
Zdroj obrázky

Vaud
30. 07. 2009
Dát tip
však já medvěd jsem :-)

Milly
30. 07. 2009
Dát tip
Fajn, pánové... .-) 8-) Mysho- medvěd?? :-o

LaMouette
30. 07. 2009
Dát tip
no sak.. a ja ma zasejc rada srandu.. a tu chytrou wobzvlast.. a tu Ty proste umis..:-)

Vaud
30. 07. 2009
Dát tip
díky Lju!! mám rád tenhle bulvár vědy - dělá jí pro mě stravitelnější!

LaMouette
30. 07. 2009
Dát tip
rozesmal me poprve.. a i tedkonc.. tekuji Ti pjekne Myshaku.. :-)*

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru