Kino temna

Všechno je teď jedna tragédie za druhou a já tomu musím přihlížet jako v nějakým podivným kině, které nemá konce.

Hluboké dno propasti
kam jsi odešel
místa zapomnění
už nás na smrt předešel.

Na krajích cest
nyní
tolik trnů
a kamení.

Celý mý nitro je tím posetý
dítě nenarozený
roztržené spojení
odcházení lidí
neustálý přítok nadějí.
A už nic nepřemůže  zeď depresí

V sedadle se postupně propadáš,
již nerozeznáváš ani obrazu plátna,
Pavel pod podiem zase něco řekne
a film se celý promítne,
horší však jen,
že nyní nemá krátkého konce.

Skončí až v mé truhle,
bez opony a potlesku.

---