Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Cesta s rukami vo vreckách je príznakom samoty

09. 11. 2009
6
8
1558
Autor
Nonchalance


Už pridlho kropíš
z neba svoje predtuchy
predsudky, pretvárky, pesimizmus, plač
Pod nohami bojí sa jeseň
zo strachu skrýva sa
v tvojich stopách
                                                                            /  ty v diaľke blikáš 
                                                                                                     no ja sa svetla bojím  /

Motýli zomreli ti v perách
boli to ich myšlienky
vystrelené z mozgu
skôr ako slzy
cit ktorý vidno

Prsia ako miniatúra
(ne)hodiaca sa k vychudnutému telu
zdobia čosi 
zdobia kdesi kde nepatria
Prikovaná na posteľ
s rozpínavou maternicou
cítim to, čo vo mne rastie
ale neviem či darujem
mlieko hladujúcim chápadlám

Lebo sú tu dni
keď život je nekonečná láska
prerastajúca v nenávisť
Lebo v tento deň
život zaspal naveky



8 názorů

Bíša
30. 11. 2009
Dát tip
Tip.

Vole
17. 11. 2009
Dát tip
hezky nazov dost

Nonchalance
10. 11. 2009
Dát tip
na tom isto niečo bude!!!

guy
10. 11. 2009
Dát tip
ta poslední sloka mi opět připomněla mé oblíbené úsloví: jsou dny, kdy všechno prohraješ a jsou dny, kdy vyhrajou ti druzí ..

Nonchalance
10. 11. 2009
Dát tip
veď ja vždy píšem keď je smutno...

Tady je krásně vidět síla dobrého názvu díla, už ten mě totiž upoutal a upoutání vydrželo i po přečtení zbytku díla.

Marys
09. 11. 2009
Dát tip
natalka, a coze tak posmutno?

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru