dala bych přednost vlčí srsti

to je v pořádku, machruješ na úrovni :)

ok, chápu. jen tak machruju;)

avi

Tomič: kdepak... nejdřív je pocit, který chci vyjádřit. A pro ten pocit pak hledám slova a verše. Víš co, já už poezii píšu spíš jen tehdy, když se z něčeho chci vykecat, čili je velmi pravděpodobné, že je moje poezie někdy vcelku ukecaná :) Ale tohle konkrétně Tvoje zkrácení mi přijde trochu moc... Protože ta báseň je ještě o něčem jiném, než o té touze. Ale i o únavě a o pocitu právě z těch vietnamců. Z tý ušmudlanosti a tak...

že ty napřed vymyslíš pointu a pak k ní píšeš úvod? skoro mi to tak přijde:) dala bych přednost vlčí srsti protože k čertu s psí věrností! a s touhou uštvat tvý koně

Pom: tak nějak.. vcelku osobní věc :)

tohle se mi líbí, moc

zajímavé, řádku :)*

já mám psy ráda, živé, ne na talíř... toulavých se trochu bojím a dost je lituji... vlastně i ty vietnamce... kdo ví co si myslí oni o nás... */

*

Já věděl, že to pobaví. Napadá mě spousta různých interpretací celé básně i jejích částí, otázka je, do jaké míry se shodují s autorským záměrem, to je na poezii krásné - dá se uchopit nemalou množinou způsobů.

:-D těsně vedle :-) Ale zas mě ta interpretace rozesmála :-)))

Pes - Vietnamci - podává se večeře, ale jo, ono to tam sedne. Dobrou chuť.

ti Vietnamci tam bejt musej, fakt že jo má to tam svůj důvod a díky za návštěvu :)

Jo, ti Vietnamci mě tam také trošku zarazili, když jsem na ně očima narazil, ale po dalších verších se to zaražení zase rozpohybovalo a už nezakoplo. Tož dobré to bylo.

á, pamatuje si:)) ok, vymysli nějakou jobovku:)

nemám ráda psy - tohle je sympatickej přístup