AUDIOKNIHA: Cesta, Cormac McCarthy

Nejsem milovník „roadmovies“. A vlastně ani Cormaca McCarthyho nečtu. Čili není divu, že knihu Cesta od Cormaca McCarthyho nemám ve své kodexové knihovničce a s velkou pravděpodobností ani mít nebudu. Zato ale mám ve své audiotéce nové cd od Tympanonu, na kterém není nic jiného, než již zmiňovaná kniha.

Na 1 cd je naštosováno 6 hodin a 52 minut nezkráceného románu v mp3 v podání Jiřího Ornesta. Román Cesta se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti ve světě, který postihla před blíže nespecifikovaným časem blíže nespecifikovaná katastrofa. Lidé, kteří přežili, se nadále snaží přežívat a to mnohdy nevybíravým způsobem. Kanibalismus, paranoia, beznaděj. Hlavní postavy otec se synem – taktéž blíže nespecifikovaní – se vydají k mořskému pobřeží, kde doufají v cokoli, co by jim dalo šanci na přežití zimy. Svůj majetek, který se jim občas podaří doplnit v prázdných domech, vezou v nákupním vozíku. Na cestě však nejsou sami a autor postupně v jednotlivých epizodách rozkrývá nejen jejich charaktery, ale i stav věcí a skutečnost, ve které se ocitli a které se snaží přizpůsobit. No prostě nic, co by se mi chtělo číst.

Nicméně.

Petr Mančal, režisér audioknihy, zvolil jako interpreta ostříleného „čteče“ audioknih, Jiřího Ornesta (Divadlo Na zábradlí, herec, překladatel, autor, režisér, textař, mezi další jeho načtené knihy patří Alenka v kraji divů, Šťastný princ, Host do domu a povídky Sherlocka Holmese). Hudbou byl pověřen Petr Korfoň.

Hudba vhodně a nevtíravě celou četbu podtrhuje. V souladu s žánrem neskrývá syntetiku. Na pozadí textu citlivě dramatizuje a odděluje vzpomínky a sny otce od skutečnosti.

Samotná četba v podání Jiřího Ornesta je vynikající. Záměrně uvádím „četba“, neboť odhadnout správnou míru čtení a hraní v přednesu audioknih bývá někdy obtížné. Přílišné hraní (např. první díl Harryho Pottera v podání Jiřího Lábuse či Stopařův průvodce galaxií v podání Vojtěcha Dyka) může být pro posluchače příliš návodné. A je škoda, když tak posluchač přijde o možnost své vlastní interpretace. Naopak monotónnost může uspávat (např. Třináctý příběh v podání Dagmar Novotné). Jiří Ornest se však těchto chyb nedopouští a jeho přednes je lehký a dynamický. A to nejen z důvodu, že Jiří Ornest má velmi příjemný hlas a umí s ním i skvěle pracovat. Svou schopnost dobře číst dokládá v této audioknize především v dialozích mezi otcem a synem. „Jeho“ syn, kterému může být blíže nespecifikovaných šest až sedm let, je díky dobrému přednesu opravdu malým klukem a dialogy mezi jím a otcem jsou citlivé a bez patosu.

Výsledek? Člověk si po prvních „stránkách“ chce poslechnout příběh až do konce. A některé pasáže i několikrát.