Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

zapalme svíce

04. 06. 2010
20
20
3637
Autor
Štírka

 

zapalme svíce

 

za naše lásky

 

hlavně za ty

co vůbec nežily

jen někde

v našich představách

nikdy je nezavane prach

ač šerodávnem voní

 

a vzpomínkou se třpytí

 

slza

na řasách

 

/I.T. 4.6.2010/


20 názorů

Štírka
12. 03. 2012
Dát tip
je pěkné chodit na "časem zaváté" ostrovy:díky :-)

srozumeni
12. 03. 2012
Dát tip
***

Štírka
20. 08. 2010
Dát tip
dobrá poznámka, díky... Každý večer je určitě vhodný... ale státní svátek nám na to určitě nepřidělí :-)

a kdy je Den zapalování? :)

Diana
18. 06. 2010
Dát tip
Ale napsáno je to hezky*


Štírka
07. 06. 2010
Dát tip
... děkuji, že jste vstoupili a věnovali pár chvil svého času - té vzácné měny, kterou leckdy lehkomyslně utrácíme, abychom pak zjistili, že nám krutě chybí :-) Přeji vám všem krásný den a sluneční naladění.

Sarrah
07. 06. 2010
Dát tip
*

javavia
05. 06. 2010
Dát tip
Pěkná a pravdivá*

pupin
04. 06. 2010
Dát tip
takové moře reakcí..vždyť je to naprosto srozumitelně nostalgické,jemné a pravdivé

Měl jsem takový svůj svět, a občas do něj ještě vstupuji. Je tam dobře (hlavně za ty, co vůbec nežily).Měl jsem lásky které nebyly, ale plakat asi už nebudu. Trochu jsem okoral. Hezké zastavení u vyzrálého autora.Moc hezké.*

Ó
04. 06. 2010
Dát tip
*

***O láskách věrných a nevěrných aneb Víš-li babo jak, tak poraď! *** POZN.: Název úvahy nevyjadřuje žádné osobní Štěpovi spleeny, proto ho netřeba brát, na rozdíl od textu samého, nijak osobně. Dávno, dávno již tomu let, co člověk se po shlédnutí filmu "Někdo to rád horké" zamiloval do Marylin Monroe. Pak jiskra naděje přeskočila a srdce zaplálo láskou spolužaček. Pro některé školní lásky se dokonce málem popral i svými kamarády. Lásky zmizely, spolužačky a naštěstí i kamarádi zůstali. Z manželství zůstaly děti. Poklad nejcennější, přestože se kvapně blíží doba, kdy člověka budou asi potřebovat čím dál méně. Co dodat? Přestože člověk toužil vždy a touží všude po té pravé a opravdové lásce, nakonec se stejně vrací ke svým láskám svým trvalým, které ho provázejí doposud věrně jeho životem. Smyslníkům smyslným prozrazuji, že mám zde na mysli pouze a jen: hudbu, literaturu,sport, kulturu...apod. I když pro některé jiné lásky i místo zde se najde. Má se tápání a pátrání po té opravdovské lásce vzdát? Nebo má člověk najít v sobě odvahu popustit uzdu zapšklému konzervatismu, povolit pouta věrné věrnosti a jít za tou svojí duhou? A drapnout tu novou, teď opravdovskou lásku, třeba jen s některými z těch jeho původních věrných? J.Š. 4.6.2010 Pardubice

...to by bylo svíček :)

avox
04. 06. 2010
Dát tip
oplakané nesmrtelné ideály? :-)

Metta
04. 06. 2010
Dát tip
...cp právě dopadla na :enter: :)*

jH
04. 06. 2010
Dát tip
+ básníkem je žena, která chtěl říct "dítě" a řekla "zlato" aniž se bála, že jí bude rozuměno...

jH
04. 06. 2010
Dát tip
takové antonínoidně sovovské /a mě fakt impresionismus v literatuře neba/

Norsko 1
04. 06. 2010
Dát tip
upe uff

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru