Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Račte si podkasat sukně - Ginsberg - Kvílení

15. 06. 2010
13
27
10573
Autor
jH

 

 

 

 

„Račte si podkasat sukně, mé dámy, teď jdeme peklem.“

William Carlos Williams – z předmluvy k prvnímu vydání sbírky Kvílení a jiné básně

 

Historie jednoho Kvílení

Rok 1955 je v plném proudu, Kerouac cestuje Amerikou, hledá Neala Cassadyho. Burrousghs si v Tangeru nastřeluje do žíly další dávku heroinu. Corso sedí v zaprášených putykách New Yorku, čerstvě propuštěný z vězení, píše své povídky. Ginsberg vysedává na druhé straně Ameriky, v sanfranciských kavárnách či v nedalekém Berkeley. Píše Howl. Kvílí na papír. V bolestech vzniká báseň, která bude pro příští generace představovat erbovní štít Beat Generation. Báseň, která se stane natolik slavnou, že donutí finské poslance, aby o ní týden v kuse rokovali v parlamentu!

Pokud chceme vysledovat historii Kvílení, trojdílné monumentální litanie, musíme však sestoupit o pár let zpět, až do roku 1948, kdy se Irwin Allen Ginsberg setkává po dávce peyotle s Bohem (či, jak sám později tvrdí), s hlasem Williama Blakea a ten mu diktuje některé jeho slavné básně. Básník se poprvé konfrontuje s příznačným Molochem, prastarým bohem, který požírá vlastní děti, Molochem, kterému je zasvěcena druhá část Kvílení, Molochem – kapitalismem ve své nejsurovější podobě.

Báseň jako ucelený tvar je popvé recitována v San Franciské Six Gallery 7. října 1955, u příležitosti “Six poets in Six Gallery“ (jak o ní později mluví Kerouac v Dharmových tulácích). Čtení svolal Wally Hedrick, malíř a spoluzakladatel Six Gallery, který se v létě 1955 Ginsberga zeptal, jestli by neměl zájem o vystoupení. Básník nejdříve odmítl, avšak poté, co dokončil hrubý obrys Kvílení, sdělil mu, že “změnil svý zkurvený názory“. Ginsberg byl zodpovědný za pozvání všech ostatních vystupujících – Garyho Snydera, Philipa Lamantii, Philipa Whalena, Michaela McClurea a Kennetha Rexrotha. Na čtení doráží většina performerů opilých či zfetovaných, sám Ginsberg je podle očitých svědků namol, při čtení se často zaškobrtne či přeřekne, zběsile rozhazuje rukama. Nicméně slaví obrovský úspěch. Po čtení k němu přistoupí nadšený Kerouac (mimo jiné autor názvu básně) a prohlásí: „Ginsbergu, tahle báseň tě proslaví po celym San Francisku.“ Opodál stojící Kenneth Rexroth to zaslechne a kontruje: „Ne, tahle báseň tě proslaví po celý Americe.“ Jak jen se spletli oba….

Brzy poté ji ve svém nakladatelství City Lights Bookstore publikuje Lawrence Ferlinghetti. Ginsberg doplní druhou část a dovětek. Báseň je příliš krátká na to, aby byla publikována samostatně, nakonec je tedy zařazena do sbírky Howl and Other Poems. Autor experimentuje s delšími lyricko-epickými skladbami, určenými pro hlasitou recitaci, často v řádcích určených na jedno nadechnutí. Sbírka obsahuje některé nejzásadnější Ginsbergovy básně jako: Supermarket v Kalifornii, Slunečnicová Sútra či Amerika.

Nedlouho po vydání se Kvílení stane opravdu světoznámým fenoménem, uměleckým dílem, kterému padnou za oběť stohy papírů, vznikne řada rozsáhlých studií, článků v novinách a časopisech. Life, Time i jiná celonárodní periodika se věnují soudu vedenému s Lawrencem Ferlinghettim, vydavatelem Kvílení. 25. března 1957 je zabaveno všech 520 kopií s básní, které právě dorazily z tiskárny z Londýna. S Ferlinghettim a jeho City Lights Bookstore je zahájeno soudní řízení pro šíření tohoto “obscénního díla“. U soudu se jednalo mimo jiné i o to, jestli má Kvílení uměleckou hodnotu. Za dílo se v průběu procesu postavilo devět literárních expertů. Ferlinghetti proces vyhrál, soudce Clayton Horn mimo jiné prohlásil, že „dílo má objevnou společenskou hodnotu.“ Případ byl široce medializován, což Kvílení zajistilo masivní propagaci a Ginsberga katapultovalo do pozice jakéhosi proroka a vedoucí postavy nově se formující Beat Generation. Stává se modlou americké kontrakultury, která se vymezuje proti vládě, kapitalismu, penězům, zaběhlým společenským pořádkům. To se nejdříve zdá být velmi atraktivním i pro české komunisty, Ginsberg se v roce 1965 podívá do Prahy, je zvolen Králem Majálesu, účastní se autorských čtení ve Viole, povzbuzuje studenty, kteří jsou jím nadšeni. Nicméně komunistům se jeho chování velmi brzy znelíbí, Allen Ginsberg je zbit na ulici a vyhoštěn z republiky za údajné zneužití pohostinnosti, kažení mládeže a hrubé narušení slušných způsobů chování. Důkazem se stal jeho deník, obsahující sarkastické komentáře z pobytu a popisy erotických zážitků z Prahy, který básníkovi ukradli agenti StB. Literární noviny v tomto roce mimo jiné otiskly sloupek, ve kterém je Ginsberg označen za muže, který spí se ženami na posteli a muži pod postelí. V letadle do Londýna pak napíše báseň Král Majálesu 1.

 

Kompozice

Při bližším pohledu na samotnou báseň se nemusíme bát mluvit o opravdu monumentálním pojetí zprostředkované poesie. Jedná se totiž o rozsáhlou třídílnou skladbu – modlitbu, doplněnou o dovětek, který báseň zakončuje.

Kvílení je psáno volným veršem, obsahuje bohatou metaforiku. Využívá anaforického principu. Spontánní formulování myšlenek, motivy z Kristova života značí zoufalství celé jedné generace vyrůstající ve společnosti ovládané honbou za penězi, úspěchem a velkým rodinným domem plným hrajících si dětí a růžolících manželek stojících v krátké sukýnce u zahradního grilu, ideálně kuchtících hamburgery.  Kvílení spojuje obscénnost, patos a komičnost. Volné řazení obrazů jej přímo spojuje s Apollinairovým Pásmem a pozdějším surrealismem s jeho pokusy o volný záznam proudu myšlenek osvobozených od autocenzury. Báseň plyne pomalu, nářky nad hrůzou moderní společností pokračují v bezprostřednost a otevřenost vyjádření. Vše se pak cyklí v odvážnou obžalobu světa. Časté jsou přesahy a odkazy k jiným literárním dílům, lidem, které autor během svého života poznal či o nich jen slyšel vyprávět někoho jiného. Významná je i role interpunkčních znamének a apostrof.  Autor záměrně přeužívá vulgarismů, s touhou šokovat potenciální prudérní čtenáře. Obvyklé je propojování veršů spojkou “a“.

Kvílení je věnováno Carlu Salomonovi, se kterým se autor potkal během svého pobytu v blázinci a často k němu odkazuje v textu, třetí část je pak jakýmsi otevřeným dopisem tomuto “příteli z cvokhausu“.

 

Část I 2

I saw the best minds of my generation destroyed by / madness, starving hysterical naked, / dragging themselves through the negro streets at dawn / looking for an angry fix, / angelheaded hipsters burning for the ancient heavenly / connection to the starry dynamo in the machinery of night …

Viděl jsem nejlepší hlavy své generace zničené / šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu, / vlekoucí se za svítání černošskými ulicemi a vztekle / shánějící dávku drogy, / hipstery s andělskými hlavami, celé žhavé po / prastarém nebeském kontaktu s hvězdným dynamem / ve strojovně noci …

Zde nejvíce vyhledáme spojitosti s Apollinairem či dadaismem a surrealismem. Jedná se o soubor nesouvislých situačních momentek. Výchozí obraz je plný smutku a zoufalství, naturalistických obrazů, vizí a snů (pocit zbitých bytostí v agresivním světě).

Ve verších vysledujeme mnohé odkazy ke Ginsbergově minulosti. Např. ve verších: who were expelled from the academy for crazy & publishing / obscene odes on the windows of the skull které vyloučili z akademií pro bláznovství & publikaci / obscénní ódy na oknech lebky; odkazuje k jednomu z důvodů, proč byl odejit z Columbijské univerzity, Ginsberg podezříval jednu z uklizeček z antisemitismu. Nikdy totiž nečistila jeho okno a tak na něj jednoho dne nakreslil svastiku a průpovídku o tom, že rektor univerzity nemá varlata.

Když autor píše o tangerském lámání kostí, naráží tím na Borroughse, který v době, kdy psal Kvílení, žil v Tangeru v Maroku a byl silně závislý na heroinu.

Ve verších: who bit detectives in the neck and shrieked with delight / in policecars for committing no crime but their / own wild cooking pederasty and intoxication - kteří pokousali detektivy na krku a s gustem kvičeli / v policejních antonech, neboť nespáchali žádný jiný / zločin kromě své vlastní divoké odvazové pederastie a opojení; odkazuje k Billu Cannastrovi, který tyto šílenosti údajně opravdu prováděl a zemřel poté, co vystrčil hlavu z jedoucího metra.
Ginsberg užije i mnoha citátů z Bible – nejprve Pater Omnipitens Aeterna Deus - všemohoucí, věčný bůh Otec; pak i poslední slova Ježíše Krista: eli eli lamma lamma sabachthani – Otče, otče, proč jsi mne opustil? – Básník pocházel z rodiny s židovskými kořeny, o náboženství (buddhismus, hinduismus, judaismus aj.) se celoživotně aktivně zajímal.
V celé básni nalézáme i mnoho odkazů k homosexualitě a bisexualitě, autor sám se hlásil k bisexualitě, nicméně jako celoživotního partnera si vybral muže Petera Orlovskyho.

 

Část II 3

Asi nejtemnější část básně, hledající příčiny zbídačení lidí v moderní civilizaci. Moloch je tu symbolem zla, krutosti a peněz = vše, co ničí člověka, odvrací ho od jeho přirozenosti.

Oslovováním „Molocha“ se autor obrací k moderní nelidské civilizaci a hledá příčinu zbídačení obyčejných lidí.

Moloch, Molech nebo Molek je jméno boha, který byl obdivován ve starověkých kulturách Blízkého východu . Jeho uctívání údajně vyžadovalo lidské oběti a zvláště pak děti. Tyto oběti byly páleny na oltářích. To vedlo v pozdější době k přenesení významu a dnes výraz moloch označuje nenasytný kolos „požírající“ vše okolo sebe. Moloch je tu symbolem pro kapitalistickou společnost, která pálí vlastní děti.

Molochem se odkazuje k mnoha dílům, jež Ginsberg považoval pro vznik Kvílení za zásadní. Ukazuje na Blakeův Urizen či geniální filmový opus Fritze Langa, odosobněnou vizi společnosti budoucna – Metropolis, kde je Molochem obrovská továrna, pohlcující životy všech svých zaměstnanců. Verši: They broke their backs lifting Moloch to Heaven! Pavements, trees, radios, tons! lifting the city to / Heaven which exists and is everywhere about us! - Zlámali si vaz, když zvedali Molocha k Nebesům! Dláždění, stromy, rádia, tuny! zvedající velkoměsto/  Nebesům, která existují a jsou všude kolem nás!; pak odkazuje k Rimbaudovým básním v próze – Pěti sezonám v pekle. Nalezneme tu i odkaz k Ezru Poundovi či Lyndu Wardovi.

 

Část III 4

Ve třetí části dochází k jistému zvolnění a uklidnění. Ginsberg hledá balanc ztracený ve dvou předchozích částech ve striktně osobní výpovědi, v opakujícím se refrénu oslovuje již dříve zmiňovaného Carla Solomona. Třetí část nezapře inspiraci avantgardou, se kterou ho Solomon v Rocklandu údajně seznámil. Ztotožnění se šílencem Carlem Solomonem tu promítá věčnou touhu po osvobození lidské existence.

Nicméně nezapomene si ani dloubnout do již velmi poplivané Ameriky: I'm with you in Rockland  / where we hug and kiss the United States under / our bedsheets the United States that coughs all / night and won't let us sleep - Jsem s tebou v Rocklandu / kde se objímáme a líbáme Spojené státy pod svými / prostěradly Spojené státy které celou noc kašlou / a nedovolí nám usnout …

 

Dodatek ke Kvílení – Footnote 5

Jedněmi z prvních kritiků Kvílení bylo často namítáno, že Dodatek (často nazývaný i Část IV) ke Kvílení vlastně nepatří a byl jen doplněn ke zklidnění veřejného mírnění – pravděpodobně kvůli neustále se opakujícímu slovu svatý. Dnes však převládá názor (a stejného mínění je i autor tohoto textu), že čtvrtá část je neoddělitelným oddílem Kvílení, která báseň zacykluje a ukončuje.

 

Závěr

Allen Ginsberg změnil směr vývoje nejen americké poezie. Bylo zřejmé, že došlo k vážnému zpochybnění eliotovského přesvědčení, že báseň má být neosobní a odosobněná a že má poskytovat autorovi civilizovanou možnost „úniku před emocemi“. Ginsberg se stal inspirátorem mnoha jiným básníkům, z těch českých asi nejvýrazněji ovlivnil Václava Hraběte. Donutil básníky “neplkat a jít za hlasem svého srdce“. Amerika se otřásla v základech. Svět poezie se zásadně proměnil. Kvílení je nejlepší odpovědí hlasům, které tvrdí, že poesie snad vůbec nemá cenu, že slovo je slabé a nemá moc cokoliv změnit. Kvílení měnilo a bude měnit celý svět. 

 

Poznámky

1 - http://www.poemhunter.com/poem/kraj-majales-king-of-may/ ;text Krále Majálesu jsem nalezl pouze v angličtině, omlouvám se anglicky nezdatným čtenářům

2, 3, 4 - http://www.ceskaliteratura.cz/texty.htm  - česká verze textu; http://sprayberry.tripod.com/poems/howl.txt - anglická verze textu

na serveru youtube.com je ke stažení a přehrání mnoho verzí Kvílení, např.: http://www.youtube.com/watch?v=MVGoY9gom50&feature=related - část I

http://www.youtube.com/watch?v=PJDV9z8XvEo&feature=related – část II

http://www.youtube.com/watch?v=FihYsCy9x8A&feature=related – část III

5 - Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý! Svatý!

Svět je svatý! Duše je svatá! Kůže je svatá! Nos je svatý! Jazyk a ocas a ruka a prdel je svatá!

Všecko je svaté! každý je svatý! každé místo je svaté! každý den je ve věčnosti! Kdekdo je anděl!

Vandrák je svatý jak serafín! šílenec je stejné svatý jako ty má duše!

Psací stroj je svatý báseň je svatá hlas je svatý posluchači jsou svatí extáze je svatá!

Svatý Peter svatý Allen svatý Solomon svatý Lucien svatý Kerouac svatý Huncke svatý Burroughs svatý

Cassady svatý neznámý sodomita a trpící žebráci svatí škaredí lidští andělé!

Svatá má matka v blázinci! Svaté ocasy dědečků z Kansasu!

Svatý sténající saxofon! Svatá apokalypsa bopu! Svatí džezbendoví marihuanoví hipsteři mír & droga &

 bubny!

Svaté samoty mrakodrapů a chodníků! Svaté kavárny zaplněné milióny! Svaté tajemné řeky slz pod ulicemi!

Svatý osamělý juggernaut! Svatý obrovský beránek středních vrstev! Svatí blázniví pastýři rebelie! Kdo má rád

 Los Angeles JE Los Angeles!

Svatý New York Svaté San Francisco Svalí Peoria & Seattle Svatá Paříž Svatý Tanger Svatá Moskva Svatý

 Istanbul!

Svatý čas ve věčností svatá věčnost v čase svaté hodiny v prostoru svatý čtvrtý rozměr svatá pátá Internacionála

 svatý Anděl v Molochovi!

Svaté moře svatá poušť svatá železnice svatá lokomotiva svaté vize svaté halucinace svaté zázraky svatá oční

 bulva svatá propast!

Svaté odpuštění! milosrdenství! charita! víra! Svatá! Naše! těla! trpící! šlechetnost!

Svatá nadpřirozená zvlášť nádherná inteligentní dobrota duše!

 

 

 

 

 

 


27 názorů

jH
30. 07. 2010
Dát tip
začínám mít pocit, že jsi jaksi vysazený proti homosexuálům .)))

jH
30. 07. 2010
Dát tip
Norberte pálí se ti štrůdl, cítim to to až sem

Bylo zajímavé si to přečíst, hezky ucelené. Každopádně Ginsberg je geniální:).

jH
22. 06. 2010
Dát tip
jj, bylo mi jasný, že jako student pracující převážně s internetovejma zdrojema se nedobéřu něčeho zcela zásadního...úvaha nad poesií na konci se ti nelíbí, pochopil sem správně?

eulálie
19. 06. 2010
Dát tip
jo, já si taky myslim,. že čechy mají docela slušnou undergroundovou kulturu, ale je dost utišená a ti, co za něco stojej nakonec stejně vypadnou někam do jeskyn do španělska nebo tak

jH
19. 06. 2010
Dát tip
zvlášť mý koule sou svatý, jdu uvařit snídani a vosouložit ženu. howg

DaNdÝ
19. 06. 2010
Dát tip
že by to shrnovalo obecně známý fakta, nebo věci který se daj najít leckde, to asi jo, ale je to celý popsaný takým douškem láskyplnýho zla, který ale zase nevyčuhuje nad formu nějaký eseje, že to upoutá ke čtení. A mě osobně to poučilo a přisplo řádkou informací, co jsem nevěděl, díky za to. K tomu kvílíímu dodatku, nu esli to váně kdys někdo považoval za přilepený zmírnění, to bych takovýmu názoru fakt nerozuměl, páč zvlášť svatý burroughes je krásná paradoxní pravda.

jH
19. 06. 2010
Dát tip
asi by sis Rajmundě někdy měl zajít třeba do Crossu bo vlastně kamkoliv jinam mimo navoněnou hospodu a zvíš, že Čechy sou přecpaný nejrůznějšíma hipsterama, beatnikama, hippíkama atakdále :)

Rajmund
19. 06. 2010
Dát tip
Obávám se, že se česká společnost s bítníky nikdy nepotkala a v současnosti se od smyslu jejich konání stále více vzdaluje. Je prostě úplně někde jinde. Vnímáme je jako neznámou květinu z americké sociologie.

jH
18. 06. 2010
Dát tip
jako stodvacetiletá perverzní amerikanistka se sklony k sadomasochismu se nic novýho nedozvíš, všechno už ti řek Kerouac, když ste si 12 hodin v kuse povídali na zadní kapotě náklaďáku směr New York ... je to jakože populárně-naučnej text, kterej má čtenáře spíš s básní seznámit, než přinášet poznatky, který ještě nikdá nikdo nikde nepublikáčoval Hraběteho, Hrabětu, Hraběta, Hraběho, mám v tom maglajz, děkuji za korektůru

eulálie
18. 06. 2010
Dát tip
dozvím se něco nového ? z první strany tedy ten pcoit vůbec nemám, ale dočtu později jen prosímtě - - ovlivnil Václava Hraběte, nikoli Hraběteho

68my
16. 06. 2010
Dát tip
nice

Bíša
15. 06. 2010
Dát tip
!!!

jH
15. 06. 2010
Dát tip
hehe, za obrázek poděkuj googlu, text je můj

LadyLoba
15. 06. 2010
Dát tip
tak - na první pohled zaujalo, ale podrobněji prečtu si až později

Norsko 1
15. 06. 2010
Dát tip
doufám, že taky neopravuje hodinky

jH
15. 06. 2010
Dát tip
to se musíš zeptat Hodináře, ten mi to sem vkládal, páč já nebyl schopnej hacknout ten písmáckej editor, pořád mi to házelo dílo do neskutečně širokýho formátu ...

Norsko 1
15. 06. 2010
Dát tip
Člověče, jak je možné, že jméno toho génia, o kterém pojednává tvoje stať, napíšeš správně až napotřetí, a to v názvu. Na písmo se vyser, když se kvílí, nezáleží na písmu

jH
15. 06. 2010
Dát tip
opraveno, dík...avšak s tim hrůznym písmem evidentně nic nenadělám

Norsko 1
15. 06. 2010
Dát tip
tak ginserg

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru