Naivní funus

Stáhnu si vlasy do copu
a z čela otřu celý večer
od vína a pražených mandlí

Naivita bolestí na chvilku omdlí
úsměv nad ní sklesle pláče
já díru - dva metry na metr - za městem kopu

Prádelní šňůrou zavážu pytel
kolíček si cvaknu na nos
                                                                          Z kriminálky vím, že mrtvoly smrdí
V tašce mám zmuchlanej černej ohoz 
                                                                          a perwoll black magic
co na plese zpod saka dal mi můj přítel  

Slyším, jak slabounce broukám si Poem
jen sudé fleurs du mal vadnou mi v dlaních
zdechliny znají

A i když je naivní smrt pro mě jen dojem
v pytli je dýchat jak v červnu jet na saních
a mně se dech tají

Po dlouhé nemoci mě opustila
a já si v klidu vlasy rozpustila.