Anděl

Mám svého malého

anděla bílého.

Říkává mi každý den,

 kdo věří,

je zachráněn.

 

Bývám strachy bez sebe,

v andělíčka nevěřím,

bývám strachy bez sebe,

pak nevidím na nebe.

 

Musím se naučit věřit,

musím se naučit věřit,

že anděl chrání, přestože,

mám duši nabodanou na nože.

 

Malý, bílý, malý,

andělíčku z keramiky,

malý, bílý, malý,

 za ochranu díky.

 

Talismánky ze zahrádky,

kaštany a listy,

co by člověk za to dal,

aby si byl jistý.

 

Aby pořád znovu

Svému splínu nepropadal,

aby ten svůj malý život

pomalinku zvládal.

 

Andělíčku bez křídel,

nejsi z keramiky,

nejsi vůbec malý,

takže velké díky.

 

Za všechno,

co pro mě jsi,

za všechno,

co pro mě děláš,

andělíčku z masa,

bolest, něha, krása.

---