Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Stařec a toulavý pes

24. 12. 2010
16
57
3934
Autor
Stařec_007

Byl už prošedivělý, možná stářím, možná starostmi, které ho trápily. Měl hodně za sebou a Vánoce už prožil nespočetněkrát. Možná, že už stokrát. Pokaždé se na ně těšil, byly doby, kdy je miloval. Rád rozdával radost a jeho srdce bylo naplněno štěstím z úsměvů druhých.  Letos to bylo ale jiné. Ne protože by byl sám, to on není nikdy sám, má přeci rodinu a přátele. I letos je obklopen spoustou z nich, ale přesto si připadá opuštěný… Možná, že už je starý a v jeho srdci něco chybí, něco co by ho přimělo radovat se i z maličkostí… Možná myslí na někoho, kdo už s ním není nebo na někoho, kdo by být mohl, ale nikdy nebude. Přepadl ho nějaký smutek, ale z čeho? Vždyť on není přece nikdy smutný…a už vůbec ne na Vánoce. Asi je to dobou a věcmi, které ho obklopují a kterým najednou nerozumí. Co teď? Opustit své přátele, než je nakazí? Být chvíli sám? Kouká přes zamrzlé okno na zasněžené pláně a nedaleký les. Už v něm nebyl tak dlouho…vzpomíná na jelena, který mu chodil až k chalupě.  „Ano, dám jelenovi trochu soli a jablek“. Zvedne se ze starého houpacího křesla a pomalým šouravým krokem míří ke starým kachlovým kamnům, aby je naložil břízou, už před časem v nich přestalo příjemně praskat. U dveří si vezme jen starý prošívaný kabát, mošnu a rozloučí se s přáteli. Už za dveřmi cítí úlevu. Nabere ještě pár jablek, sůl a vyráží k lesu. Cestou myslí na někoho, kdo v něm zanechal vzpomínku, na někoho, koho nikdy neviděl, jen slyšel její hlas v telefonním sluchátku. Je to už dávno, tak dávno, že když chtěl telefonovat, musel sejít do údolí na pilu, kde byl nejbližší telefon. Tenkrát to byl omyl, špatně vytočené číslo, ale stařec cítil, že to byla právě ona…v jejím hlasu se odráželo něco, co stařec potřeboval, možná klid a porozumění, něco, co neměl a z čeho by mohl být zase šťastný. To číslo ale už dávno zapomněl a na pilu by už stejně nedošel… S každým krokem do křupavého sněhu mu bylo líp a líp a tak s myšlenkou na tu neznámou dorazil až na krmelec. Ze zbytků sena zavátého sněhem na něj koukaly smutné oči. Tak smutné, že stařec zcepeněl. Koukaly na něj tak upřímně, jakoby prosily o život. Stařec v něm viděl sebe, stejně prošedivělé fousy, stejně smutné oči. „Co ty tady děláš“?, povídá hlubokým hlasem. Pes pozvedl uši a pak i hlavu. V jeho očích byla vidět naděje. Stařec se plácnul rukou do stehna a pes vyskočil. Stál před krmelcem, ale krok první neudělal, měl strach. Stařec se opřel o strom a pomalu si kleknul. „Pojď ke mně pískle“ pravil a pes se pomalým a rozvážným krokem vydal k němu. Nespustil z něj oči, a když došel až k němu, tiše zavrčel, chtěl si uchovat svoji hrdost. Stařec ho opatrně pohladil a psovi zazářily oči. Bylo příjemné cítit teplo lidských dlaní. „Pojď se mnou, kamaráde“, pes souhlasně zavrtěl ocasem. Stařec ještě vysypal jablka a sůl do koryta krmelce a vydal se s nalezencem zpět k domovu. Celou cestu myslel na jeho těžký osud. Venku už se zvolna stmívalo a oba se těšili do vyhřáté chalupy. Již z předsíně bylo slyšet neváznoucí zábavu uvnitř. Stařec prošel do truhlárny a ze skříně sundal starý proutěný koš, který před lety upletl, vyložil ho vojenskou celtou a postavil vedle kamen. „Tak tohle je tvoje, kamaráde“. Pes vděčně přijal nový pelech, několikrát se v něm otočil a pak ulehnul.  Stařec vytáhnul ze spíže kus chleba a omastil ho špekem. Jeho nový kamarád vše dychtivě zhltal a spokojeně ležel v košíku. Stařec se konečně vrátil do svého houpacího křesla. I když byli oba k smrti unaveni, spát nešli, jen se na sebe upřeně dívali…pro jednoho z nich byl tohle nejšťastnější den života… Stařec si na sklonku toho svého uvědomil, že ke štěstí není potřeba mít všechno, co si přeje, někdy prostě stačí jen kousek chleba…


57 názorů

reinka
05. 10. 2011
Dát tip
moc rádo se stalo :-))))))))

Stařec_007
05. 10. 2011
Dát tip
Díky za čtení... :-)

reinka
05. 10. 2011
Dát tip
dojemné***

Stařec_007
14. 06. 2011
Dát tip
:-))

gabi
14. 06. 2011
Dát tip
nemáš zač ja už keď niekoho navštívim, neviem, kedy odísť :-)

Stařec_007
14. 06. 2011
Dát tip
Díky za tvůj čas a čtení.. :-)

gabi
14. 06. 2011
Dát tip
áno, pekne píšeš*

Stařec_007
05. 06. 2011
Dát tip
Tu už mám :-)))

šak tě neposílám pro nobelovku taky!

Stařec_007
04. 06. 2011
Dát tip
To né,nemám takové ambice a stojím nohama na zemi :-)

a nikde jinde? já myslela esis třeba někdy nedával něco do písmácké superstar a nebo písmák má malárii.. nebo do (SUPER)KOULE :o)

Stařec_007
04. 06. 2011
Dát tip
Já to prostě jen napsal, pak mi to vložili do povídky měsíce...no aspoň byla sranda :-)))

do jaké a jak to že bez záměru?

Stařec_007
04. 06. 2011
Dát tip
No do soutěže se to sice dostalo ale můj záměr to rozhodně nebyl :-)) Díky :-)

martinez si pouští nějakej bigbít, tak možu zas já chvilku názorovat :o) nepsals todle do nějaký soutěže hele? já mám pocit že sem to četla a že se mi to líbilo (teď taky) ale tip svůj sem tu nenašla (což napravuju :o)

Stařec_007
26. 05. 2011
Dát tip
Díky :-)

Bíša
26. 05. 2011
Dát tip
Velice lidské!!!

avox
05. 05. 2011
Dát tip
přečetla jsem, trošku "doják", ale mám ráda dobré konce :-)) */

Stařec_007
21. 02. 2011
Dát tip
Jasně, husina :-) Díky Dave za návštěvu a čtení. Jsem rád, že se líbilo...:-)

Stařec_007
16. 02. 2011
Dát tip
Děkuji za připomínky. Je to takový pokus o povídku. Víceméně rychlovka s jednoduchým závěrem. Jsem si vědom opakování a pro příště se ho snad vyvaruji..Jen teď nevím zdali máš na mysli obyčejný život Starce nebo Starce_007 :-)

Noneta
16. 02. 2011
Dát tip
...odstavce určitě...jinak mi styl přijde adekvátní obsahu... obyčejný život... obyčejný styl... nějaký chyby tam jsou...opakování stejných slovních spojení..., ale celkově mne to velmi překvapilo a mile....i to vyústění je ze života..... přimlovám se ještě za jinou než neváznoucí zábavu... to fakt nejde... a hledej synonyma.... třeba pes... chlupáč,hafan...

Stařec_007
23. 01. 2011
Dát tip
Díky za návštěvu a přípomínky. Nevaznoucí zábava měla vyjádřit jako, že "vážně veselo". Nevázaná mi spíše připomíná swingers párty :-)) Vím, že piskle se více hodí k ptáčeti pro mě tak trochu znamená i něco slabého a zranitelného, asi věc názoru. Na odstavce též dojde :-) Díky.

Stařec_007
21. 01. 2011
Dát tip
Pánové, děkuji za návštěvu a cenné rady. Pokusím se je příště uplatnit. Díky.

StvN
21. 01. 2011
Dát tip
Celkem fajn, i kdyz zacatek je trochu tezkopadny. Mohlo by to byt soucasti nejakeho souboru kratkych lehkych povidek. Pokud by se to trochu ucesalo, tak proc ne.

Stařec_007
20. 01. 2011
Dát tip
Tak ještě , že ses přemohl... :-)

Tragicus
20. 01. 2011
Dát tip
Pokud jsi pes, mozna. Chtelo by to odstavce, byt text o neco delsi, nepremohl bych se jej docist.

Stařec_007
20. 01. 2011
Dát tip
FAE: Fantazii se meze nekladou...:-)) katugiro: Díky za kritiku..:-)

FAE BOMB
20. 01. 2011
Dát tip
Mě by zajímalo, co ten špek udělal onomu starci se zažíváním. Měl na to vůbec zuby? Asi by udělal lepší, když by si místo toho uvařil krupičnou kaši... :-)

katugiro
20. 01. 2011
Dát tip
nuda po stránce formy i obsahu, bohužel

Stařec_007
19. 01. 2011
Dát tip
Také bych se vydal do hor, hned. Děkuji za návštěvu.

Lan
19. 01. 2011
Dát tip
Zatoužila jsem po lese, po praskajících polenech v kamnech chalupy. Jsem ale ve velkoměstě, venku je šedě a šedý velký pes umírá na zahradě. Už nechce domů do tepla. Chladí nemohoucí horečnaté tělo na zbytcích sněhu.

Stařec_007
18. 01. 2011
Dát tip
Děkuji za návštěvu a příjemná slova :-)

...nacpals to čtenáři až pod nos a to oni rádi nemají,bojí se sami sebe a potřebují před citem utéct...pro mě je to můj příběh,jen toho psa bych do košíku nenacpal,byl velký...díky*

Stařec_007
15. 01. 2011
Dát tip
Děkuji za pozastavení a kritiku. Jsem stejného názoru ale někdy přeci jen není na škodu nechat příběh trochu otevřený fantazii....snad příště :-))

Godfrey
15. 01. 2011
Dát tip
To, že je to jeden dlouhý odstavec poněkud ztěžuješ čtení. Ta zmiňovaná polopatičnost mě nijak neuráží. Občas neuškodí si něco takového přečíst. Lepší než když je autor jediný, kdo ví, "co tím chtěl básník říct"... Nebo když to neví ani autor. Takže já si rád tipnu. :-)

Stařec_007
14. 01. 2011
Dát tip
:-) Díky za reakci. Vůbec to neberu jako útok. Jsem rád za každou kritiku která se zde objeví..

Winter
14. 01. 2011
Dát tip
Nj, blbjenka má pravdu, ani děti nejsou blbé: zvlášť poslední věty jsou výživné - se pak člověk musí rýpavě zeptat, jestli, když to takhle dokážeš shrnout dvěma větama, má vůbec cenu psát ten předešlý zbytek (no offense, spíš námět k přemýšlení .)).

Stařec_007
12. 01. 2011
Dát tip
Děkuji za přečtení. Tímto odstavcem jsem tvůj intelekt rozhodně nepodceňoval...Možná jsem to tedy měl dát do kategorie Písmáci dětem :-)) Budu tedy doufat, že nějaké další moje dílko tě zaměstná o trochu více :-) Ještě jednou díky.

blbjenka
12. 01. 2011
Dát tip
příběh sám o sobě je hezký, takový lidský. ale podání poněkud prvoplánovité až polopatické - netřeba čtenáři všechno nacpat až pod nos, čtenář není trubka - leccos si domyslí.

:o))))

Stařec_007
12. 01. 2011
Dát tip
Jééé :-))) Díky :-))

..starče..ještě trápilY..a je to v cajku..aspoň co vidím já..)) ..pšíště ještě odstavce a bude to jako malované..:)) ..taky teď píšu povídku...))

Stařec_007
12. 01. 2011
Dát tip
Tak snad opraveno....

Stařec_007
11. 01. 2011
Dát tip
Díky :-)

Stařec_007
11. 01. 2011
Dát tip
Díky :-)

renegátka
11. 01. 2011
Dát tip
Jsem jen obyčejná čtenářka a tak vím, jak někdy neobyčejně chutná krajíček chleba.

Stařec_007
09. 01. 2011
Dát tip
Příště snad napíši něco, co uspokojí i Tebe :-) Děkuji za přečtení a názor :-)

Janina6
09. 01. 2011
Dát tip
Ty hrubky a veliké množství chybějících čárek v souvětích by opravdu stály za opravu. Na Písmáku funguje Klub korektorů, určitě by ti s tím ochotně pomohli. Bohužel ty chyby jsou jediné, čím mě text zaujal. Sázíš na otřepané slovní rekvizity, které by měly zapůsobit na city, jako třeba "jeho srdce bylo naplněno štěstím", "v jeho očích byla vidět naděje", "myslí na někoho kdo v něm zanechal vzpomínku", "tohle byl nejšťastnější den života"... ale náročnějšího čtenáře tohle spíš odradí.

Stařec_007
07. 01. 2011
Dát tip
Díky, mám radost, že to někoho zaujalo :-)

K3
07. 01. 2011
Dát tip
Hezky, citlivě napsané. Jednoduchý děj, ale plný lidskosti. Působí jako pohlazení. Chápu staré lidi, že se cítí osamoceni. I když třeba žijí pohromadě se svými dětmi. Nestačí takovéto "ahoj", "jak se máš", "zavolej". Oni potřebují někoho, kdo jim rozumí, a potřebují, aby někdo potřeboval je. Tip. Dílo bych nominoval na Povídku měsíce; pokud souhlasíš, odpověz kladně a pošli avízo uživateli StvN, nebo mně (máš čas do 9. ledna).

Stařec_007
30. 12. 2010
Dát tip
Díky, díky..

těša
30. 12. 2010
Dát tip
oči září a dělají i všechno ostatní s tvrdým i. a chtělo by to asi pár odstavců, takhle se to čte dost špatně.

..moc pěkná povídka..akorát pozor na měkké a tvrdí i.. ..oči zazářilY a podobně..máš tam několik grubek..všude měkké..:)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru