O láskách

„Miluji tě“…dvě slova, která s každým vyřčením ztrácejí na významu. Baví mě slídit, vyslýchat příběhy lidí, životní osudy, náhody, co nás svádí dohromady. Potom si nepřipadám sama.

Nejraději mám napjatá, fatální, eroticky třaskající setkání, mihnou se v srdci jak kulový blesk se stejně velkými následky. Obyčejná osoba se stává fascinující a nezapomenutelná.

Občas závidím princezně Fantagiro, jindy ohnivým loknám, vlčím mákům i psancům. Nebudu jmenovat, utkám si pavučinu, nakreslím obrysy tváří a nikdy nespatřených ňader.

Když dlouho vdaná žena s dětmi zjistí, že ji přitahují ženy…má možnost volit, ptát se sama sebe, zapírat, odhodlat se k činu. Manželství po letech zevšednělo. Náhle se objevila na scéně žena – krásná, inteligentní, stojící na vlastních nohou. Stačí pár vlídných slov, mailů, pohledů…podlehnout je tak snadné, nebo zapudit pochybnosti. Jsem opravdu na ženy? První polibek a večer milování. Tisíce rozhovorů – proč nemůžeme být spolu? Čekání, strádání, odmítání.

Někdo by řekl: „to je ale mrcha!“ či „Tahá tě za nos.“ Když se starší muž zamiluje do mladé dívky. Úplně jí propadne. Pohltí jeho svět. Jenže po létě přijde podzim, není o co stát. Co bude se starým chlapem? Využila tě, vzala si z tebe to nejlepší, cos ještě měl a posledních pár tvých sil. Srdce uzamkl si a zahodil klíč, jenže ono se rozpadlo a není, kdo by střepy zametl. Kolik žen ti přes něj ještě šlápne?