Povídka měsíce - únor 2011 - hlasování

Omlouvám se, dlouho jsem tu nebyla a teprve dneska jsem našla to avízo. Já ale nejsem žádnej literární kritik, takže to řeknu tak jednoduše jo? Dědek se mi líbil protože je to takovej poetickej styl a mrazilo mě z toho v zádech, kdyý jsem to četla. Takový hodně realistický, ale jako zbásněný do prozy. Sopel...no já měrku žeru...musím to vysvětlovat? podle mně je tak výraznej, že bych ho poznala na sto honu. Mesiáš...no abych pravdu řekla, mně ho bylo líto, že pro něj nikdo jinej nehlasuje a přitom text není špatnej. Stačí to tak nebo je to blbý?

1. "Krvavý dědek ještě spí" autora sepotvkorunachstromu Líbí se mi že záměr, vedoucí autora(ku) k sepsání tohoto minipříběhu, zůstal zřetelný i přes snahu snahu o určitou slohovou stylizaci. Naznačené scény a jejich "zamlžení" rouškou oné stylizace, pomáhají čtenáři zprvu oscilovat myšlenkami kolem mírně nezřetelné dějové linie, později jej (čtenáře) vedou přímo k jádru celé té "balady".

Hlasuji pro Šepotku. Malá holka, radující se z maličkostí a pak ten krvavej dědek... Pocitově daleko nejlepší.

1. Saetri-Ihn: Necizistence 2. Finch: Rok pro jeden večer 3. sepotvkorunachstromu: Krvavý dědek ještě spí Komentáře jsou u povídek. Shrnula bych snad jen, že jsem dala přednost textům, které mají nejen nápad, příběh, ale zdají se mi i zvláštním, neobvyklým způsobem napsané. Myslím, že první dvě povídky stylem výrazně převyšují ostatní, pořadí odpovídá jen tomu, že mi Saetriho téma prostě víc "sedí".U šepotčiny povídky jsem byla trochu na rozpacích, ale jsou tam některá místa, pro která věřím, že umí věci vidět po svém a bude se zlepšovat.

1. místo - standa. rd - Devátá část 2. místo - sepotvkorunachstromu - Krvavý dědek ještě spí 3. místo - Měrka_out - OPLZLÝ SOPEL DEFINITIVNÍHO KOLAPSU komenty jsou u jednotlivých děl

treti misto sharik.

Dobre. prvni misto sepot druhy misto lviceelsa zbytek si jeste rozmyslim

to melo byt zluty

1. - standa.rd - parádní realistická povídka, dialogy jsou naprosto dokonalý, má to spád a je to takový konzistentní, začíná hned na začátku, končí až na konci a každá věta s vztahuje k základní dějový lince, která díky střídání epizod nenudí. 2. - finch - parádní forma a atmosféra, nicméně mě to nepřitáhlo tolik jako (třeba jeho) jiný kousky takovýho stylu - pokud to má být postavený takhle lynchovsky a chybí souvislá a jednoznačná narace, měla by mě u textu držet každá věta, což tu občas nefunguje. třetí místo si nechám projít hlavou, ale spíš nic.

1. Standa.rd. Řemeslně méně vybroušené, než Finchův text, ale zato s daleko silnějším dějem, ze kterého až zamrazí. Pokud by se to mírně proškrtalo a trochu sevřelo dohromady, byl by to výborný text. 2. Finch. Tradičně vynikající styl, pokulhává srozumitelnost a přístupnost čtenáři. Což by nevadilo ani zdaleka tolik, než dost zásadní absence děje. Na jednu stranu je tato povídka čtenářský zážitek, na druhou stranu ji člověk odkládá v rozpacích a i během čtení neustále bojuje s chutí ji odložit. Ve srovnání s ostatními autorovými povídkami bych se skoro obávala, že, Finchi, začínáš mírně vykrádat sama sebe. Stylisticky daleko lepší, než Standa.rd, ale pro mě je prostě styl v próze není to hlavní - ani sebekrásnější styl podle mého názoru nenahradí rozpačitý a neprůzračný obsah. 3. Hodně jsem váhala mezi Krvavým dědkem a Nejhodnější maminkou a nakonec dávám Krvavému dědkovi. Je to podobné téma, zneužívání dětí, ale jak jsem psala lvicielse, její závěr je přeci jen poněkud příliš bulvární. Obojí sugestivně napsané, Krvavý dědek je možná v klíčové pasáži příliš stručný, ale to je beztak rozhodně lepší, než text zbytečně protahovat. Ostatní: Mesiáš je hezký nápad, bohužel se zásadně slabším zpracováním. Nicméně, Danny, to je ta lepší verze - řemeslo se dá naučit. :) Shariku, stylistika nic moc a námět tentokrát krajně otřepaný, antistrukturní antiutopie jsme tu už měli tisíckrát, to by chtělo přijít opravdu s něčím bombastickým a neotřelým, aby se toto zprofanované téma dalo číst bez pokrčení ramen. Škoda, tvoje texty jsou obvykle lehké a svěží, snad příště. Saetri, dostáváš se někam, kam tě nejsem schopná (nebo snad ochotná) sledovat. Je to nepochybně záměr a má tu své vášnivé fanoušky, toho jsem si vědoma, ale nic pro mě, vyznavačku křišťálové průzračnosti. Už tak dost komplikované věty a myšlenkové spleti komplikuješ ještě víc hrátkami s formou věty - je to na hraně čitelnosti a věci, které by to mělo vypíchnout, spíše poněkud zanikají. Měrka stereotypně vyprázdněný a vulgární jako vždycky.

1. Místo: Moje maminka je nejhodnější. Tak to mě rozsekalo na krupici, jak píše jedna Písmačka. Sám jsem otrlý Písmák, ale tohle je fakt síla, doporučuji každému... 2. Měrka. Měrka u mě za normálních okolností vždy vyhrává, jen občas se stane, že ho někdo přeskočí, ani ne proto, že by byl lepší, jako spíše z radosti, že se konečně objevil nějaký konkurent. 3. Místo nedávám, sorry...