Den D

Vzbudilo ji otravné pípání budíku a paprsky slunce. Nevadilo jí to. Dnes ne. Dnes se vzbudila s úsměvem.
,,To nic,‘‘ řekla si. Vypnula budík a chvíli mhouřila své rozespalé oči vstříc paprskům slunce. Pak s hlubokým zívnutím vstala a pohlédla na kalendář, zvlášť na červeně zakroužkované datum, a usmála se. Dnes je den D.
Shodila ze sebe pyžamo a vlezla si do koupelny, aby si dopřála téměř hodinovou sprchu. Umyla si vlasy, použila i kondicionér, oholila si nohy, podpaží, ruce i rodidla, použila nejdražší a nejvoňavější sprchový gel, který měla. Dnes si totiž chtěla připadat krásná. Dnes to přijde a ona se moc těšila. Celé tělo si namazala tělovým mlékem.
Vytrhala si část obočí a několik tmavších chloupků nad rty, pustila si rádio a zalila čaj. Snídala rohlík s marmeládou. Jahodovou, její oblíbenou. Hráli její oblíbené písně.
Vlasy si vyfénovala hlavou dolů a napatlala je tužidlem i lakem. Zuby si myla tak dlouho dokud jí nezačala téct krev z dásní, ale stálo to za to. Obličej si namalovala všemi různými druhy barev, které našla ve své toaletní tašce. Podkladový krém, korektor, make-up, pudr, tužka na oči, stíny, řasenka, kontura a rtěnka s trochou lesku. Šla se obléknout.
Věděla přesně, co si vezme, ale stejně jí to chvíli trvalo, neboť se po oblíknutí každého kusu pečlivě prohlížela v zrcadle. Bylo důležité cítit se dobře. Dnes se mělo vše změnit a ona to chtěla vzít za správný konec. Oblékla si sukni nad kolena, pod ní silonky, k tomu tričko s výstřihem a na něj sáčko, které ji perfektně padlo.
Vrátila se do koupelny a znovu se prohlédla v zrcadle. Tak už je to tady. Dnes to přijde, dnes se vše změní. Počínaje dneškem bude všechno jinak. Lepší.
Ještě moment. Potřísnila se několika kapkami drahého parfému. A byla hotova.
Sedla si do obývacího pokoje tak aby měla rozhled na celou místnost. Seděla a čekala. Dlouho a trpělivě.
Ale nestalo se vůbec nic.