Kapitální úlovek

Ve schránce jsem našel dopis. Nevím od koho byl, ale byl tam. V dopise bylo napsáno: ,,Zítra zemřeš, tvůj osud je zpečetěn.“

No, né že né.. Ano trošku mi to vyrazilo dech, ale co naplat. Osud je osud a jakmile je zpečetěn, tak už s ním není řeč. A tak jsem začal myslet. Myslel jsem, až jsem vymyslel, že když mě v životě zbývá už jen pár posledních hodin, měl bych si ten život pořádně užít. Jo! Vzal jsem peníze a šel.

Avšak místo vždy plánovaného skoku z padáku jsem koupil dětem z místního dětského domova sadu velkých stolních her.

Místo sexu alespoň s dvěma ženami zároveň jsem se šel nadobro usmířit s mojí bývalou přítelkyní.

Místo drahého vína a srnčího na několik způsobů ve vyhlášené restauraci místního hotelu jsem koupil bezdomovci Jardovi, co sedával na schodech u nádraží, velkou tlačenku, pivo a chleba.

Než abych šel do kina na velmi dobře hodnocenou novinku “ Neviditelný“ jsem si šel popovídat s nemocnými seniory do zdejšího hospicu.

A místo toho abych se letěl prvním letadlem podívat do Paříže nebo do Londýna… jsem mohl nyní konečně odejít na ryby na můj oblíbený rybník.

Nahodil jsem a čekal.

Ráno jsem se už neprobudil. Stále jsem seděl na rybářském křesílku.. Ale byl jsem již mrtvý.

Viděl jsem se pěkně ze shora.

Seděl jsem nehnutě a byl spokojený.

Najednou se splávek ponořil. A zase. Hluboko pod vodu.

No jo pomyslel jsem si.. škoda že to nemá kdo seknout..    byl by to kapitální úlovek.