přítomnost

kladla mi zima pod peřinou otázky

jsem tu s ní a nebo scházím každou vteřinou

čím dál níž až propadám se       pod obraz jenž tvoříme sbití

v jeden mír jenž nad spravedlností neodpovídá pravdám

nemůžu se přikrýt   všude fouká   záhyby bolí  vzduch tlačí

drkotem zubů si málem vychutnávám zbytečnost umučení

nechci své vlastní smysly překousnout

ale to ony mne mučí na zmrzlý škvarek

nemůžu se tu jen tak odbít

představy o tom jsou příliš neodbitné

neumím pochopit co je to blaho bít

korbu mám prohlou      byt nevídané iglů

obklopen vychládáním

tu hnu přítomen švem až téměř vím: jak ten svůj kříž       můžu    zachránit