Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se15 °C
Autor
vindal drámo
ledově azurový ráno
pupeny všude vyrašily jako šílenství
anebo šílenství všude vyrašilo jako pupeny
jakýsi den se drápe po fasádě protějšího domu
a vypadá jako olysalá sifilitická kočka
hledající temnej kout kde to skončit
bez tyátru
vytahuju svůj pětiraňák v pět ráno
a vycházím ven
nesvětlo a nečas a neden
město je jako zhasnutá nemocniční chodba
po který se vleče kamikadze důchodce
z jeho chůze čtu:
kolik kurva bože ještě a jestli vůbec?!
ale jeho bůh mlčí jako zařezanej nietschem
za chvíli to pošle do křižovatky bez rozhlížení
rovnou před plechový kladiva smrti
život je svými možnostmi mnohem determinovanější
než ruská ruleta
projdu kolem s drzým větrem v botkách
mý trable jsou jinýho druhu
nevím ani jak kurva žít v prosinci
bojuju o svých patnáct stupňů v pokoji
vycházím ven s kulovnicí
a jakmile z kanálu vykoukne mrazivej den
ustřelím mu kebuli
nakoupil jsem nějaký párky pro sebe a kocoura
domy na mě třeští okna
nekoukám se do nich
ani do těch lidských
{popravdě nic mě neděsí víc}
doma se dojímám jakousi hloupou písní
elektrický kamínka vrní
kocour vrní
udržuju si v pokoji patnáct stupňů celsia
na ničem jiným už nezáleží
jakýsi den se drápe po fasádě protějšího domu
a vypadá jako naše láska v agonii
zalézajicí za černý komín
po tom střílím...
moje azurový ráno se zbortilo do noci
takřka neviditelně
chybět mi z něj nebude
už asi nic