střípky

na holý strop

nemocniční JIPky

promítám

z našeho života

si střípky

jen ve chvílích vědomí

krátké epizody

třeba ta s Tebou

a točitými schody

po kterých scházíš

ke mně dolů

a já jen vzhlížím

se zatajeným dechem

nebo naše procházka

tam v lese

s pružným mechem

nebo pak

jen my dva

spolu

u prostřeného stolu

nejíme

jen díváme

s radostí

druhému

navzájem si do očí

snad až za dlouho

Svět se zase otočí

a sníme, že třeba ne

tak jak je

ať zůstane

i když oba víme

že to se nestane