Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+10 neviditelných
Tomáš Gabriel - Tak černý kůň tak pozdě v noci
datum / id07.07.2012 / 412178Vytisknout |
autora2a2a
kategorieRecenze i neliterární
zobrazeno5775x
počet tipů22
v oblíbených0x
do výběru zařadilFouckault, egil, Smetiprach,
zařazeno do klubůpísmácké knihkupectví,
Tomáš Gabriel - Tak černý kůň tak pozdě v noci

Tomáš Gabriel

TAK ČERNÝ KŮŇ TAK POZDĚ V NOCI

Nakladatelství Literární salon Praha 2012, Svazek 16, Edice  Ouvertury

 

Tomáš Gabriel, dosud spíše znám jednotlivými básněmi z literárních serverů Písmák a Totem, popřípadě ze stejně zaměřených časopisů, jakými jsou Host, Tvar a možná ještě více pověstný svou literárně kritickou a organizátorskou prací ( např. internetový časopis Kafe, redaktor poezie na Písmáku) představuje svou první (nechce se mi napsat prvotinu, neboť zdá se, že obsah zobrazuje určitý formální vývoj a tedy i delší časový úsek) ucelenou sbírku TAK ČERNÝ KŮŇ TAK POZDĚ V NOCI. 

Vlastní obsah je rozčleněn do čtyř samostatných částí, z nichž první tři vytváří jakousi pomyslnou linku navazujících etap životního zrání a návratů, čtvrtá pak má své adresáty v podobě skutečných osob autorovi blízkých a akcentuje výrazněji jejich charakteristiky.

Grafickou stránku sbírky má na svědomí Ján Petrovič a řekl bych, že ji zvládl citlivě.  Jedinou ilustrací je barevná zadní část obálky, která je ozvěnou, dlužno říci půvabnou ozvěnou, úvodní básně na záložce Půlnoc a vítr. Přední bílá část obálky, opatřena jen názvem sbírky a jménem autora, tak navozuje stejnou, řekl bych klasicky nevtíravou úpravu textů uvnitř knihy.  J. Petrovič vsadil na obsah sbírky, kdy jakákoliv zdobnost by ji rušila, přičemž již zmíněné rozčlenění knihy do čtyř sice navazujících, ale přece jen tematicky odlišených částí umožňuje dostatečný nádech pro čtenářovo vnímání.

 

Část první:   K r a j i n a  b u d o u c í c h  m ý t ů

Třináct básní úvodní části sbírky vnímám jako reflexi na lidi a místa, která v nezanedbatelné míře vstoupila do autorova podvědomí, přičemž své poznání zobrazuje niterně a zdá se až nostalgicky, nikoliv však sentimentálně. Společným znakem této části je čistý, úsporný verš (to ostatně platí pro celou sbírku) zarámovaný do venkovského a nutně i krajinného prostředí, které na mnoha místech nabízí pro mne (a pevně věřím nejen pro mne) velmi krásné lyrické obrazy, některé ukázky uvedu. Lyričnost je nejnosnějším znakem úvodní části a opřena o prožité a zakotvené nutně snadno proniká ke čtenáři.  Ještě bych zmínil báseň NA VESNICI, která je ukázkou spojení lyrické obraznosti a nápaditého, neotřelého vyjádření zákonitostí života a UTOPIE, ze které pochází i vlastní název celé sbírky. V této kratičké básni prostřednictvím metafory s koněm snad autor vyjádřil přání, aby navzdory nástrahám osudu nebyl zde sám a jen pro sebe. A nyní již avizované ukázky (výňatky z některých básní):

NA VESNICI

Koník zadupal –

   Králičci v horkých samochýškách

   se chlípně pousmáli – V pokoji za zdí

   na peřině vzdychla snící dívka

   na hřebci – Hodiny řekly kuku

   a rudá podkova pod chladným úderem

kladiva přijala podobu kovářovy myšlenky.

 

MALEBNÉ PLÁTNO

Na spodní okraj rámu dosahuje tráva

A nad ní plody keře

Nad nimi můj žal

 

PŘESPŘÍLIŠ PIL, AŽ PŘIŠEL PODZIM

Zamžilo, déšť, navlhla hlína,

sesedlo pole, usnul kůň,

jako daleká svítilna

vlaštovky shořely na jihu.

 

Část druhá:   V í c  n e ž  j á

Devět básní této části působí autobiograficky, případně se vztahují k osobnímu zákoutí autora. Na rozdíl od první části je zde znát posun od lyricky nosných obrazů k civilnímu jazyku, který se spoléhá na sdělnost prožitého a konec konců obecně platného, přičemž zde najdete laskavou ironii, jako např. v básni MÝTUS, kde na pozadí narození potomka srovnává role matky a otce, podobně v básni VÍC NEŽ JÁ,  ale také se zamýšlí nad úlohou prožitého ve vztahu k všednímu žití a neschází i postřehy, viz výňatky ze dvou básní:

PRACHOPLACHOST

…Ale

Odvážíš se mne líbat ráda?


Jsme dnes tak daleko

že někteří lidé

za celý život nemusí spatřit

svou krev.

 

HROMADA PRAŽCŮ

Dívky, které jsem miloval,

vždycky mi vyčítaly, že nevnímám,

jaké právě jsou.


Část třetí:   N a j e d n o u   t m a

V deseti básních třetího dílu sbírky se nejvíce shlédnou čtenáři, kteří v poezii hledají ukryté klíče vlastního "já" v širším kontextu současného světa. Některé z nich, např.  STARÝ MLÁDENEC, VADNUTÍ nebo KAPITÁN snadno pronikají k čtenářově mysli, navíc vynikají svou lyrikou, další pak na více abstraktním, ale uchopitelném půdorysu plynně probouzí vlastní čtenářské asociace.  Trochu jsem pochyboval o básni REÁLNÁ SITUACE, ve které je vyobrazena mentalita ruské duše a říkal jsem si, že je to klišovitý pohled, ale posléze jsem ono „ruské pozadí“ pochopil jako metaforu pro jeden z přístupů k životu jako takovému. Tato báseň svým koloritem vybočuje a svědčí o autorově nápaditosti. Na závěr připojím jednu ukázku, která charakterizuje široce rozkročené téma této třetí části:

VADNUTÍ

vyprahlá tráva poklesla v kopci na záda

pohasly tisíce nepodstatných stínů

zbývají týdny přemýšlení o smrti

 

Část čtvrtá:   C e s t y   z a   s v o b o d o u

Jak už jsem zmínil v úvodu recenze, závěr sbírky obsahuje deset básní z poloviny inspirovaných lidmi z autorovy blízkosti či věnovaných místům ponejvíce na jižní Moravě. Zde si čtenář po předcházejících stránkách sbírky, kde byly jeho srdce i mysl vzestupně atakovány, odpočine.  Přátelské i vřelé odezvy dost možná vypovídají o autorově povaze samé, ale není nutné o tom psát.  Rád bych zmínil báseň POLEDNÍ KLID, věnovanou prarodičům. Tady autor spojuje život své babičky a dědečka s možným vyústěním vlastního života, prostřednictvím lyrického popisu chvilky odpočinku vyjadřuje úctu jejím životům i vztahu.

C o   ř í c t   n a   z á v ě r  ?

Knížku jsem hned první den přečetl dvakrát a pak jsem se znovu vracel. Očekával jsem sbírku básní, které nebude snadné plynule číst, tak alespoň na mne působí jednotlivé básně Tomáše Gabriela publikované na Písmáku či Totemu. Opak byl pravdou. Četl jsem hned na poprvé s velkým zalíbením a až při třetím a čtvrtém čtení jsem najednou zjišťoval, že v řadě textů je to ten Tomáš Gabriel, kterého si nedovolím s jistotou vykládat. Nicméně v každé básni jsem našel v pozadí hudební doprovod, který mne přenášel z básně do básně. Autor si byl při uspořádání sbírky dobře vědom úskalí, která mohou čtenáře provázet. Svědčí o tom měkký polštář skvostných lyrických obrazů v první části, který se stal spolehlivou kotvou čtenáře ve stupňujícím se vlnobití zejména třetí části a zklidnění v závěru. Pokud bych měl nalézat slabá místa, pak je hledat nechci, neboť jsem četl poctivě a našel jsem vše, pro co poezii čtu – krásu slova, nápaditou obraznost, odrazy reálného života a pokoru, která činí autorovou práci důvěryhodnou.

 

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

10.12.2016 15:18:05Ol_Lu_Ti

Jiří, víš alespoň něco málo o tom, v jakém kontextu Jinovata psal? 

 

 

21.04.2016 08:21:52a2a2a
redaktor poezie

Honzo,

předně by mne zajímalo, když si to nepřečetl celé, co jsi se nedozvěděl, a naopak co jsi se chtěl dozvědět.  K napsání recenze mne vedl fakt, že autor patří po léta k nejlepším, nejserióznějším a nejvzdělanějším kritikům zde, který věnoval  spoustu svého času i dobrých rad ostatním.  Pokaždé mám radost, když někdo z místních autorů pronikne na tzv. seriózní knižní trh a měl jsem potřebuju jeho sbírku zviditelnit.  Zvolil jsem způsob, který je, jak doufám,většině čtenářů srozumitelný a proto jsem použil úryvky jednotlivých básní, které by čtenáře mohly nalákat  k přečtení celé sbírky. 

20.04.2016 23:30:26Aefel

já jsem to nečetl celé, prakticky jen kde se to  zastavilo při skrolování, ale dávám tip, protože jsem pochopil, že se zde autor snažil, což usuzuji ze samotné  délky, úpravou stylu písma atp., aby něčeho dosáhnul, a ikdyž nevím samozřejmě přesně čeho a to naprosto přesně, tak  prosím autora,  zda by mi objasnil svůj důvod, který ho k takové činnosti vedl. 

 Předem děkuji Jan Svoboda

10.01.2013 15:06:43alcap on e

tip

24.12.2012 16:53:47Básník v pruhovaném triku a v brýlích s kostěnou obroučkou

Dávám ti vánoční dárkotip! *

05.10.2012 14:42:39Safián
Dionysie, v názoru na potřebu objektivní odosobněné kritiky se s tebou shodnu. I v chuti číst kvalitní poezii. Ale v tom ostatním ne. Zejména se mi nelíbí tvoje forma. Za to, jaká je tu poezie, mohou přece autoři, ne kritika. A Egil je skutečný básník (kolik jich tu je?). Na tom nic nemění, že se mi jeho dílka poslední dobou většinou nelíbí nebo mi dokonce připadají jako slepá ulička.
28.08.2012 17:18:11MarK.
..nech uz ide o recenziu alebo uputavku, kazdopadne ma to zaujalo a knizku by som si rad precital (a rad som siprecital aj tuto podnetnu diskusiu;) - myslim, ze sa v nej nik nemyli ;)
.. *
15.07.2012 16:41:20Markéta
Jiří, díky za nástřel tvých osobních reflexí ze čtení sbírky, kterou mám zde na stole, ale zatím jsem ji prolétla pouze zběžně, k zevruvnějšímu čtení se teprve chystám. Mohu následně alespoň číst ve vícero vrstvách :) - tvořit si svoje subjektivní reflexe a zároveň svoje postřehy konfrontovat s pohledem jiným - tvým. Rozhodně se shodujeme zatím alespoň na jednom aspektu, který jsem hned při otevření sbírky zaregistorvala ("Očekával jsem sbírku básní, které nebude snadné plynule číst, tak alespoň na mne působí jednotlivé básně Tomáše Gabriela publikované na Písmáku či Totemu. Opak byl pravdou.") :)
09.07.2012 18:49:37James.Juyce
a2a2a, celkom si ma rozosmial, ak argumentaciu a dokazovanie slabej urovne tvojho textu (pretoze to je obsah a umysel mojich prispevkov) povazujes za hulvatstvo, tak sa k hulvatstvu velmi rad prihlasim, odporucam ti najma moj hulvastky prispevok z 08.07.2012 22:25:33, mozes sa z neho vela naucit o hulvatstve
09.07.2012 18:30:07a2a2a
redaktor poezie
James-Juyce,

volba kultivovaných slov ve tvém případě je jen rafinovanější formou sprostoty, což zde předvádíš od počátku. Hulváctví není zdaleka jen ve volbě prostředků, ale zejména v obsahu a úmyslu a zde si v daných intencích počínáš dobře i nápaditě.

Je-li má sebereflexe nulová, pak by to mělo mrzet především mně samotného, ale, je-li skutečně nulová, tak nemám šanci si to ani uvědomit a pak je škoda tvého času i nervů, ledaže by tvá momentální seberealizace ti přinášela radost. Pak bys mi měl ovšem poděkovat za poskytnutou příležitost, ale popravdě, radost bys mi tím neudělal.


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.