Megahněv

Šílenství prázdných, lesklých očí,

v uších zní nelidský řev.

Však jsem to já kdo vzteky křičí -

takhle vypadá megahněv!

Mám ukrutnou zlost na tatíka,

což není žádný zvláštní jev.

V ruce se mi chvěje dýka,

dychtící pít jeho krev.

Vždy odhodlaný k útoku,

jsem silný jako mladý lev.

Však jen co na mě vztáhne ruku,

cítím obsah vlastních střev.