Snad z úcty k tradici

Tvého těla

Se nikdy nepolepším

V době plné zkázy

Mé lůžko z moruší

Nebude nikdy prázdné

Vychrtlá smrtka ještě stále

S vášní mi zahýbá

A já si připadám jak mnich

Co své rozhodnutí proklíná

Duší se cítím tak blízko nebesům

Jen procitnutí nějak  bolí

Po kapsách hledám tu indicii drahocennou

Jenž mi klid vrátí

Ten vražedný klid

Kdy tělo nechávám lehnout

Vědomí načas zbavené všech hrůz

Chci ti jít naproti

Mé unavené já

Chci tě obejmout

Chci zažít zas Boží lásky proud

Světlo ve Tmě