Tíha kláves

Prý jako ten v Ordinaci…

Uprostřed větráků posilujících
zvedáním vzduchu na benč
chytí monitor za ruku
a sevře

 Zase někdy stěny stlačovaly více
než unese
člověk

 Pár fotek již zaniklého světa
světlo se ještě dere mezi řádky
ta galaxie již ale není

 Těžko uvěřit,
jak snadno se maže z Mléčné dráhy
to nejcennější

 Klávesa „delete“
opět útočí na věčnou otázku
PROČ

 Kolem hnízda s mláďaty
se rázem prohánějí kamiony
člověk by křičel
ale v krku mu brání řada děr
do nichž schoval
vlastní já,
které
kam jsem to jenom…

nemůže najít…