Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Vzpomínáš?

17. 09. 2012
12
18
2672

Jsou chvíle, které si jako drobné korálky navlékáme a uschováme ke svým pokladům.

Bílé žaluzie spících oken

tiše hledí do tmy.

Slyším tvůj klidný dech,

jsme jen my.

Spojené ruce jsou naším poutem,

můj smích tě do sna provází.

Běžím před tebou lesem,

obláčky prachu mé nohy  zvedají,

v slunci se houpu na listech kapradin.

Pak otočíš se za hlasem,

já vynořím se z modré hlubiny

a kapky vody

protékají stříbrem mých vlasů.

Pojď ke mně ještě blíž,

 já tě znovu obejmu,

líbej mě a nikdy nepřestaň.

V mé náruči se ulož,

tady je život.

Jsi  má láska,

jsem tvůj domov,

teď žiješ!


18 názorů

BigBivoj
08. 09. 2014
Dát tip

pěkné


Díky jejdavildo


jejdavilda
09. 10. 2012
Dát tip

*


To může napadnout jen tebe, Luboši.

Kočkodan
03. 10. 2012
Dát tip
Jak rád bych byl tím kapradem samcem...

Po čase vše krásné vypadá jako pouhý sen, Ještěrčí králi.

snové*

Děkuji, Robinio.

Robinia
19. 09. 2012
Dát tip
*

Díky za zastavení, Alegno.

Děkuji, pedvo, vždy se mi podaří něco přehlédnout.

Alegna
18. 09. 2012
Dát tip
T*

pedvo
18. 09. 2012
Dát tip
Je to krásné, k tomu se snad nedá nic jiného říct. (První slovo „bíle“ zřejmě má být „bílé“.)

Moc vám děkuji.

Vampirelord
18. 09. 2012
Dát tip
jo jo...ale jsou i korálky čpící sírou.....ale tyhle jsou sametovější...***T

Petr.II
18. 09. 2012
Dát tip
jo, ... *

Čudla
18. 09. 2012
Dát tip
Moc hezké.Takové něžné. *

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru