Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+1 neviditelných
Barvy podzimu
datum / id14.11.2012 / 418948Vytisknout |
autorJan_Stanislav
kategorieFejetony
zobrazeno971x
počet tipů1
v oblíbených0x
zařazeno do klubůDílo není v žádném klubu.
Prolog

Jednoduše o podzimu v Čechách.

Barvy podzimu

V kraji odeznělo babí léto. Slunečné dny, které vzpomínaly na červenec a srpen, jako by zmizely. Zbyly už jen vzpomínky na vodní radovánky, slunění se na dece, letní večery na chatách a chalupách a noci ve víru diskoték a různých summer parties. V ranních mlhách člověk najednou objevuje malebnost a krásu barev podzimu. Přichází české pošmourno. Nikde na světě ho nemají, ale stačí nastoupit do rozhrkané lokálky s východem Slunce a projet se po kraji. Najednou to na vás dýchne. Stromy převlečené do pastelových odstínů duhy, mlha povalující se ledabyle po pasekách a po rybnících, skřípění brzd motoráku a kelímek kávy z kiosku na nádraží. Čas se zastaví a pohled z okna jako by zval do říše pohádek a pověstí.

Nikde na světě takový podzim nenajdete. Podzim u nás je pošmourný, občas je cítit kouřem komínů, občas se kutálí pod nohama jako kaštany a žaludy. Z nich se pak stanou v rukách dětí a jejich rodičů zvířátka, ozdoby a různé abstrakce, podle tvůrců. Průvod školek do parků zve k brouzdání se listím a lidé rádi zapomenou na všední starosti v chladivém větru podzimu. Červená, žlutá, zelená a modrá přichází každé jitro v kouzelném obživnutí s východem Slunce.

Děti vezmou do ruky pastelky a malují ho. Potom si odskočí ven, kde na ně čekají prolézačky a skluzavka. Pobíhají v bundách a v čepicích a jako by i ony malovaly pošmourno spolu s přírodou. Člověk se zastaví na ulici, v parku nebo ve městě, nadechne se a řekne si, a přece je krásně. A ono krásně opravdu je, protože s podzimem přichází melancholie básníka. Sice je trochu depresivní a je o to hlubší a obsažnější. Niterné pocity se derou ven jako poslední trylky fontán na náměstích před tím, než je zima na delší dobu zahubí.

Podzim u nás je kouzelný, melancholický a pošmourný. Tím vším je však krásný ve svých pastelových barvách, které smaže až zima svým černobílým viděním světa.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

15.11.2012 18:13:45StvN

Je to hrozne sladky. Takovy nucene sladky. Navic je kravina tohle:  V ranních mlhách člověk najednou objevuje malebnost a krásu barev podzimu. Přichází české pošmourno.

V mlze a posmournu barvy objevovat nemuzes. Pitomost. Druha potomost je, ze nikde jinda takovy podzim nemaji. Tim akorat dokazujes, ze jsi nikde nebyl. Takova ta falesna hrdost. 

14.11.2012 20:16:44Básník v pruhovaném triku a v brýlích s kostěnou obroučkou

Je to vzrušující báseň, ačkoliv to graficky připomíná prózu. Ale je to báseň, věř mi, já to tak cítím. /*

14.11.2012 19:08:44Jan_Stanislav

Všechno jde :)


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.