Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Děvky mají špatný charakter a končí hrozně

04. 04. 2013
1
17
2251
Autor
estonia

                                                                 Děvky mají špatný charakter a končí hrozně

 

„A to je tvůj nový tatínek,“ řekla rozverně Slavica svému synovi. „Můj nový tatínek?“ zeptal se, dívajíc se do země, desetiletý Dragan. „Jo!“ řekl alkoholem napáchlý, obtloustlý padesátník. „Já jsem teď tvůj nový fotr! Ha, ha, ha,“ zasmál se slavičin kumčaft. „Tak bež do pokoje, a nech mě pracovat!“ řekla Slavica malému Draganovi. Dragan, se slzami v očích, odešel do pokoje. Nebylo to porvé, co si Slavica vodila své „nápadníky“ domů. Dragan zažíval hotové peklo, když musel poslouchat ze svého pokoje vzdechy, které přicházeli z obyváků. Byl už dost dospělý, aby chápal, co se děje.

 

 

„Ty máš syna?“ zeptal se nevřečícně dvacetiletý Dejan. „Mám toho spratka!“ řekla drsně Slavica. „Pořád se mi plete pod nohama,“ pokračovala vztekle. „Jak se jmenuješ?“ zeptal se Dejan Dragana soucitně. „Dragan,“ odpověděl nesměle Dragan. Cítíl, že tento zákazník je trochu jiný, než předešlí zákazníci. „Musí to být pro tebe hrozně deprimující,“ pověděl Dejan chápavě Draganovi. Dragan neodpověděl. Věděl, co bude následovat. Matka ho zase pošle do pokoje. A on zase bude muset poslouchat ty vzdechy. Ale rozhovor tentokrát ubýhal jiným směrem. „To přece nejde,“ řekl Dejan rozpačitě. „Takhle před dítětem! Vždyť bude mít trauma,“ řekl nervozně Dejan. Slavica objala Dejana, dala mu pusu a řekla: „Pojď na to, mladíku! Roztrhni mě vejpul.“ „A ty Dragane, padej do svého pokoje, do prdele!!“ zařvala Slavica na malého Dragánka. „To přece nejde! Takhle před dítětem!“ zařval Dejan na Slavicu a odstrčil jí. „Co je s tebou sakra?“ zeptala se Slavica Dejana, „Seš snad teplej?“ „Do tohohle já nejdu!“ rozlobil se Dejan. „To je úchylný!“ Dejan ještě jednou strčil do Slavice, a pak rozlobeně a rychle odešel z bytu.

 

 

To je hrozný, pomyslel si Dejan. Jak se ta čubka ke svému synovi chová. V Bělehradě právě sněžilo, ale Dejan ten sních ve vzteku nevnímal. Šel rozlobeně a pořád se mu před očima přemítaly scény z toho bytu. Pojď na to. Bež do pokoje, ty spratku. Všechny ty věty se mu pořád honily hlavou a on je nemohl vypudit z hlavy. Jak se takhle matka může chovat ke svému dítěty? Co je to za zkurvenou děvku, do prdele? Tyto a podobné věty mu probíhaly hlavou, jako vlaky přejíždějící po kolejích. Rozhodl se, že to takhle nenechá.

 

 

„Tak ty ses nám vrátil,“ řekla rozverně Slavica. „Jo,“ odpověděl suše Dejan a vstoupil do bytu. Dostal se dobyváku, kde byl taky kuchyňský kout. Na dřezu ležel nůž. Dejan si ho okamžitě všimnul. Byl to osud, kterýho nasměroval, aby se tam povídal. „Dragan už spí?“ zeptal se Dejan Slavice klidně. „Jo, šel už spát,“ odpověděla Slavica se svůdným usměvem a ladně se přibližovala k Dejanovi. Dejan udělal několik rázných kroků a přiblížil se k lince. Nůž byl na dosah ruky. Myšlenky se mu honiliy hlavu. Má vzít ten nůž a podřezat hrdlo ty děvce? Mohl by se taky s ní vyspat a dát jí 10 000 dinárů. Ale on už na sex neměl chuť. „Co je s tebou Dejane?“ zeptala se ho Slavice a něžně položila ruku na jeho rameno. V tu chvíli se to stalo. Blesk z čistého nebe. Dragan sebral nůž z linky a bodnul Slavicu do břicha. Slavica se předklonila a zdálo se, že spadne na Dejana. Dejan jí jednou rukou přidržel a vytáhnul nůž z jejího těla. Slavica zasupěla. Dragan jí bodnul znova. A znova. A znova. A znova. Celkem něco přes třicet ran. A takto skončila tato děvka.

 

 

 


17 názorů

Fruhling
18. 05. 2013
Dát tip

No, ta konverzace ve střední části to příjemně vymańuje ze steretypu: "nešťastná matka, která je nucena dělat, co dělá", kdy nejkladnější je popravdě zákazník. 

Závěr je však vskutku afektovaný a stylově to stojí - co si budeme nalhávat - za sterou belu. A ačkoliv to může znít arogantně, jako čtenáři mi může být úplně jedno, jestli je čeština tvůj jazyk nebo ne.


Janina6
16. 05. 2013
Dát tip

Popravdě nevím, jak mám tenhle text brát – jestli tvůj „neohrabaný“ styl vyjadřování (kdy se např. do omrzení opakují jména, i když je jasné, kdo zrovna mluví: „Dragan“, odpověděl nesměle Dragan… kdy za většinou přímých řečí následuje slovo řekl nebo řekla… kdy se opakují stejné výrazy blízko sebe: „věty se mu honily hlavou a on je nemohl vypudit z hlavy“ a podobně)

je záměrný a chceš jím něco naznačit, nebo jsou to prostě jen neobratnosti. Přikláním se spíš k druhé možnosti. Možná je pro tebe psaná čeština problém, v tom případě by bylo dobré využít služeb zdejšího Klubu korektorů (ale o tom jsem ti už myslím psala u jiné povídky). Nejde jen o pravopisné chyby, ale některá slova jsou i zkomolená (nevřečícně, dobyváku) a to se pak opravdu nečte dobře.

Jinak teda chudák Dragan. Docela bych věřila, že se to mohlo takhle stát.


Krapet
15. 05. 2013
Dát tip

O čem to sakra je? Nic zajímavého, žádná pointa... působí to na mě jako trochu přitažený za vlasy a je to takový křečovitý... moýná jsem to přečetl moc rychle.


K3
11. 05. 2013
Dát tip

Omlouvám se. Spletl jsem Dragana s Dejanem. Takže beru zpět. Je to o něco lepší. Ale na tip to není.


K3
11. 05. 2013
Dát tip

Začalo to slibně. Zajímavý námět. Děj se slibně vyvíjel, ale ten konec všechno zbabral. Naprosto neadekvátní reakce. Vždyť Dejan byl daleko horší než Slavica. Co by měl dělat teď, chudák Dragan? Jako svědek vraždy? Ano, matka byla k ničemu, ale měl Dragan někoho jiného?

Namátkou chyby: dvakrát opakující se takhle; dobyváku.

Úprava textu, uspořádání přímé řeči, špatné.

Promiň, ale nominace do PM byla v tomto případě omyl.

Hodně úspěchů v další tvorbě.


StvN
08. 05. 2013
Dát tip

Muzu tenhle tvuj text nominovat do Povidky mesice?


lenkak
23. 04. 2013
Dát tip

Četla jsem od tebe pár kousků a tohle se mi líbilo- až na to, že mě zklamal Dejan. Vadí mu, že matka souloží se zákazníky před dítětem, ale nevadí mu jí před ním zabít? A když zůstane dítě bez matky, to je lepší? Malýho dragana je mi líto...


estonia
09. 04. 2013
Dát tip

Ok-:))) Omluvu příjmám. Ale já někdy "zasazuji" příběhy i do prostředí ,která neznám. Např. moje povídka Arnhem je z holandského prostředí a v Holandsku jsem nikdy nebyl. Ale hlavně používám srbské prostředí, protože jsem napůl Srb a znám to tam-:)))


estonia
07. 04. 2013
Dát tip

Pro StvN:

Máš pravdu. Motám je dohromadý. Omlouvám se za to. Je to moje chyba.

Lalulá:

Jsem Srb, tak proto jsem to dal do Bělehradu. A bylo to myšleno vyspělé. Byl dost už vyspělý. Byl už dost vyspělý, aby chápal, co se děje.


StvN
07. 04. 2013
Dát tip

V tom poslednim odstavci motas dejana a dragana dohromady. Koukni na to. 

 

Jinak fajn story. 


estonia
06. 04. 2013
Dát tip

A Dragan je desetiletý kluk. S kým by si on zapíchal. On byl traumatizován tím, jak se jeho matka Slavica k němu chová-:)))) Možná jsi myslel Dejana. Ale on byl zas nasranej, jak se Slavica k dítěti chová...


estonia
06. 04. 2013
Dát tip

Možná jsem měl napsat vyspělej. Chtěl jsem říct, že už chápal, co se děje. Dragan byl už dost velký na to, aby chápal, co se děje.

 

 

Díky za tu pochvalu-:)))


DT
06. 04. 2013
Dát tip

Jak může bejt desetiletej Dragan dost dospělej? :D Zpočátku jsem si začal namlouvat, že to bude docela dobrý...  Ale je to dobrý až moc!

Myslím, že hlavní hrdina Dejan musel bejt ve finálním psychickém nátlaku dodělán, jakmile si stačil povšimnout Dragana, jak do matky děvky bodá a bodá.

Kdybys tam měl úplně na konci napsanou větu - Toho dne se Dragan dočkal - zapíchal si. Tak bych ti dal tip. Ale takhle aspoň pochvalu :) 


estonia
05. 04. 2013
Dát tip

Jasně-:)))


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru