Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Podruhé

17. 05. 2013
24
40
3601
Autor
Zordon

"Od té doby, co byla demokracie vpuštěna na bojiště nebo co se tam, lépe řečeno, vnutila, válka přestala být hrou pro gentlemana."

W. Churchill

 

"Myslíte, že to Hynek vážně přinese?" zeptal se Otto žmoulaje v ruce pohublou cigaretu.

"Já myslím, že jo," zabručel mu v odpověď podmračený feldvébl, který se zády opíral o nízkou zídku z vápencových kamenů sálající teplo nastřádané za celý den."On by se snad pro kamarády rozdal, jako kdybychom byli jeho rodina."

"To bude tím, že on vlastně žádnou rodinu nemá," ozval se Hynkův krajan Jirka. "Jeho mámě zakázali se provdat, když Hynka čekala, protože otec prý byl cizinec, takže jako malý kluk si zkusil, co to je být nemanželskej parchant a o pár let později, jaký je to mít nevlastního tátu, který umí rychle odepnout řemen."

"Tak to už ho začínám chápat," pokýval hlavou Otto. "Vždycky se mi zdálo, že on jediný se netěší, až to tady všechno skončí a bude se moct vrátit domů. Asi ani nemá kam."
 

Zatím zvolna padala tma. Pár mužů v modrých, vápencovým prachem zsinalých uniformách, se opět pohroužilo do ticha. Důstojný klid večerních hor si užívali. Konečně bylo ticho. Žádná střelba ani nervy a svědomí drásající úpění raněných, kteří uvízli ve skalách. Dlouhé týdny strádali. Jídla i vody bylo málo. Teplou vodu znali jen z chladiče kulometu a ženskou náruč vyměnili za bezpečné objetí kaverny. Teď se těšili že si užijí klidný večer, kdy se budou moci cítit jako lidé. Možná jen na chvilku a někteří možná naposledy.

 

Mezitím o kus dál a hlavně o pár set metrů níž černovlasý mládenec těžce stoupal vzhůru. Jednou rukou se přidržoval řetězů táhnoucích se podél skalního masivu. Tou druhou objímal náklad, který vypadal, že ho už už strhne vlastní vahou u úzké skalní římsy dolů. Sunul se zvolna kolem vápencové skály. Skály, kterou nepochopitelné tektonické síly vyzvedly ze dna moře tisíce metrů na hladinu. Skály, které nyní byly kulisami stejně nepochopitelného představení, v němž se hnali proti sobě nedávní spojenci. Krutými kulisami, které samy měly na svědomí spoustu životů.

 

Řetěz cinkl o skálu. Těžká bota se sunula do tmy a došlápla na skalní římsu. Kus zvětralého vápence se s rachotem řítil do strže. Noha podklouzla. Hynek se na poslední chvíli chytl volnou rukou pevněji za řetěz.
"Zatraceně!", procedil polohlasem a snažil se dostat nohu zpět na pevný podklad. Přitom levou rukou stále svíral své břemeno.

 

Na protější straně strže ve skalním úkrytu tiše seděli tři italští alpíni. Ostřelovači, kteří drželi stráž a dobře slyšeli, že se ve skalní stěně naproti nim někdo pohybuje.

Prošedivělý seržant zpozorněl a připravil prst, který se už už chystal zmáčknout.

 

Hynkovi stékal po tvářích pot. Centimetr za centimetrem se vytahoval za řetěz, zpět do původní pozice. Volnou nohou marně hledal nějaký výstupek. Vidět nebylo ani za mák. Ruce mu začínaly ochabovat.

Levou ruku sevřel ještě pevněji kolem soudku, který v ní třímal a z plných plic zoufale zakřičel:
"Kurňa, to pivo nepustím ani kdybych tady měl chcípnout!"

Rozervané vápencové skály si ten výkřik předávaly mezi sebou, jako by nevěděly, kterému štábu tuto depeši předat.

 

Italští ostřelovači schovaní v protější skalní stěně zbystřili. Seržant pochopil.  Usmál se a jeho prst se pohnul. Ozval se zvuk dieselového agregátu a horskou průrvu překlenul most světelného kuželu.

"Ten nenese žádnou munici," odtušil a od srdce se zasmál.
 

"Ty mu rozumíš? A co tam teda ten blázen provádí?" obrátil se na svého velitele, mladík v šedé uniformě horalů.

"Rozumím, je z Moravy. Já tam kdysi kontroloval železniční tunely. Slovo pivo se nedá zapomenout," odpověděl seržant s nádechem nostalgie v hlase.

"Pivo a hezký holky. Jednu jsem si měl kdysi...", větu nedokončil a znatelně posmutněl.
 

Hynek mezi tím využil nenadálého světla, aby se dostal zpět plnou vahou na skalní římsu a co nejrychleji se sunul pryč. Strach mu poháněl nohy. Ač tušil, že nemá šanci uniknout, snažil se zmizet dřív, než se ozve praskot výstřelů. Místo nich do ticha zaznělo zvolání s podivným přízvukem:
"Na zdrávi!"

Hynek se nechápavě ohlédl, zamžoural do ostrého světla a lehce pokynul soudkem: "Na tvoje, kamaráde!"

Pár opatrných kroků a už byl v bezpečí za ohybem skály, kde se dalo jít i bez řetězu. Reflektor zhasl, agregát pomalu umlkl.  Hynek šel dál s vědomím, že na druhé straně je alespoň jeden gentleman. Gentleman, díky kterému se dnes znovu narodil. Podruhé narodil.

 
 

40 názorů

Zordon
05. 04. 2014
Dát tip

Lino, díky za zastavení a za usměv. Cením si ho.


LinaDee
29. 03. 2014
Dát tip

Jé, to se mi líbilo :)  Povídka mi vykouzlila úsměv na tváři a to je poslední dobou to nejcennější, co můžu chtít.


Zordon
08. 06. 2013
Dát tip

Tangensi, díky za kritiku nechtěl jsem psát ani tak válečnou prózu, jako spíš protiválečnou povídku. Přiznám se, že jsem měl nápad, který jsem horko těžko formuloval. Asi je to na textu poznat.


Zordon
07. 06. 2013
Dát tip

Janino, díky za zevrubný rozbor.

 

Adriano, možná jsem měl zvolit více odlehčenou a humornou notu. On se totiž ten příběh zakládá na reálné události, kterou její protagonista dával k dobru, jako vtipnou historku.


líbí se mi, jak je to napsané, ale zápletka mi přijde trošku laciná, vyumělková, i když v životě se dějí různé věci, přesto, do chvíle, než zařval, že to pivo nepustí, jsem byla v napětí, pak jsem měla pocit, že jsem v televizním ateliéru a tím u mne trošku klesl i zájem, závěr jako v telenovele


Janina6
06. 06. 2013
Dát tip

Vůbec by mi nevadilo, kdyby byla povídka delší, a hlavní postavy dostaly víc prostoru. Možná by tak byla i větší šance pro čtenáře, aby si uvědomil všechno, co mu chceš naznačit. Nevím, jestli jsem tak moc nechápavá (možná jo :-)), ale například ze začátku mi vůbec nedošlo, že ten „černovlasý mládenec“, co stoupá nahoru, je zrovna Hynek, zmiňovaný v předchozím hovoru. Myslím, že by stačilo ho v některé větě prostě pojmenovat. Čtenář je dneska zvyklý na texty, které kombinují dva, nebo i několik paralelních dějů, a tak si nemusí všechno automaticky propojit.

Zrovna tak ten vztah syn – otec je sice naznačený, ale protože děj je poměrně dramatický - jde o život, tak mě mnohem víc zaujalo to velice lidské rozuzlení, voják kluka nezastřelil, protože... atd., a vůbec si už nelámu hlavu s nějakými skrytými náznaky. Navíc k podobným „happyendovým odhalením příbuzenství“ mám tak trošku averzi, zavání mi kýčem. Zdá se mi, jako by to „tajemství“ tam bylo skoro navíc, jako by ses bál, že samotný příběh (v němž by ty dva kromě náhody nespojovalo nic) není dost silný, ale myslím, že je.

Jinak v závěru by mi stačila ta myšlenka o gentlemanovi. Dvojí opakování o „druhém narození“ je dost patetické, a navíc o té příbuznosti neříká stejně nic, protože je to rčení používané běžně, když někdo unikne smrti.

Co bych opravdu doporučovala, je zbavit se opakování stejných výrazů, třeba na konci dvou vět blízko sebe to uhodí do očí: „...se opět pohroužilo do ticha. ...Konečně bylo ticho.“

A hlavně slovo „skála“ a „skalní“ ve střední části textu. Celý příběh se odehrává na skále, takže číst poněkolikáté, že římsa byla skalní, úkryt byl skalní, stěna byla skalní, to až naštve :-) A ty formulace, o kterých píše Lakrov, by taky stály za úpravu.


Oldjerry
04. 06. 2013
Dát tip

Rozebrané je to už dost - tak já jen radostný souhlas a  tip


Oldjerry
04. 06. 2013
Dát tip

Rozebrané je to už dost - tak já jen radostný souhlas a  tip


Alegna
04. 06. 2013
Dát tip

náznak je opravdu nepatrný, opravdu  pěkně napsané*


macecha
04. 06. 2013
Dát tip

fakt dobré čtení ....T***


Zordon
04. 06. 2013
Dát tip

Asi máš pravdu, měl jsem velkou touhu tam dát ty dvě pointy protože obě jsou tak trochu založeny na skutečné události, i když každá trochu jinak.


Zuzulinka
04. 06. 2013
Dát tip

nemáš zač... jen někdy jedna pointa prostě stačí... a často méně je více:)


Zordon
04. 06. 2013
Dát tip

Zuzulinko díky, chápu cho máš na mysli. sám jsem tou větou nebyl jistý. Potvrdilas mi podezření. Patří pryč.


Zuzulinka
04. 06. 2013
Dát tip

pěkné, mořná ta poslední věta tam ani být nemusela... to už pak zavání trochu "holywoodskymi" konci... nebo jak jinak to vyjádřit*


Markel
04. 06. 2013
Dát tip

Líbilo, a fakt, že cizinec byl jeho otec, je nabíledni :-)) - T


Arnica
04. 06. 2013
Dát tip

Už jsem se u téhle povídky zastavila, u její první verze… proletěla jsem ji očima, ale nějak jsem nevěděla, co k ní napsat… Líbil se mi nápad („Na zdrávi“), ale přišel mi nedodělaný.

Druhá verze je určitě lepší. Hlavně tím, že jsi doopravil závěr tak, aby bylo jasné ono podruhé (předtím mě to vůbec nenapadlo). Má to hned jiný rozměr. Ale i tak mě to úplně nezasáhlo, i když Ti úplně nedokážu vysvětlit proč.. Ale na tip to je :-) 


MILANO555
04. 06. 2013
Dát tip

Tak to ano, líbivý příběh a TiP


Lakrov
04. 06. 2013
Dát tip

Když teď tu povídku čtu podruhé, mám dojem, že je oproti předešlé verzi trochu zkrácená. A s tím "ukrývaným sdělením" -- domnívám se, že věta "Ty mu rozumíš" je tam nově, nebo nějak víc vyčnívá nebo... I ta (střelcova) vzpomínka je přidaná a o hodně jasněji naznačuje to, co je pak v závěru řečeno přímo. Při minulé návštěvě (tedy až po dočtení komentářů) mi připadlo, žes chtěl možnost onoho "propojení mezi národy" jen naznačit. V téhle podobě nejspíš vyvstane po dočtení otázka: 'Věděl to ten druhý?' Účinek takto upravené verze nejlépe posoudí další čtenáři.

Nezájemcům se omouvám za avízo


Zordon
03. 06. 2013
Dát tip

@Lakrov, díky za cenné postřehy. Něco jsem již upravil. Něco možná ještě předělám, ale určitě si něco vezmu k srdci dopříště.


Lakrov
31. 05. 2013
Dát tip

Nanapadlo. Ten náznak (nesený předpokládám posledními dvěma větami se zmínkou o narození) je dle mého názoru příliš slabý. Přemýšlím, jak to navléknout, aby to čtenáře "trklo", ale teď hned, pod tlakem, ten nápad nepřijde.


Lakrov
31. 05. 2013
Dát tip

Dobrá povídka, jíž po obsahové stránce, a především po stránce záměru, ústřední myšlenky, vedoucí k jejímu sepsání, není co vytknout. Líbí se mi tohle zlehčování války, jež je typické jihoevropanům. Umět i v tom nejhorším období, nejhorší situaci najít něco pozitivního a podat to čtenáři jako tajenku s překvapením a s přesahem, vyvolávajícím zamyšlení na téma lidskost. Konec zamrazí.

Po slohové stránce má text určité nedostatky. Některé věty (souvětí) jsou zbytečně "nastavované", což snižuje spád čteného textu [...stále svíral své břemeno, které v této situaci bylo nesnesitelně těžké... ; ...Prošedivělý seržant zpozorněl a připravil prst, který se už už chystal zmáčknout...]. Pokud se zamyslíš nad tím, co má každá věta sdělit -- jakou informaci či pocit má dodat čtenářovi -- dokážeš přijít také na to, jak tu větu napsat lépe, ("spádověji" nebo "hladčeji" nebo co zrovna vyžaduje která pasáž textu) a neztratit přitom ono sdělení. Technickou pomůckou k tomu může být napsat si v pracovní verzi textu každou větu na samostatný řádek.

P.S.: Těší mě, že se redaktoři prózy začali o zdejší prózu opět zajímat. Snad časem přijdou i na to, že před zahájením čtení je vhodné otevřít oči nebo neotevírat láhev. Díky za názor :-)


StvN
30. 05. 2013
Dát tip

Prijde mi to hrozne kostrbate napsane. Porad jsem se u neceho zadrhaval. V uvodu neni jasne, kdo je kdo. 


Diana
26. 05. 2013
Dát tip
Ani mě nenapadlo, že by to mohl být jeho otec...

otec neznámý.


Zordon
25. 05. 2013
Dát tip

obával jsem se, že se mi to trochu nepovedlo :)


Toscana
25. 05. 2013
Dát tip

No tak to mě teda fakt nenapadlo. :-)


Zordon
24. 05. 2013
Dát tip

Díky všem za přečtení. Snažil jsem se do povídky vložit v mírném náznaku to, že se Hynek nevědomky setkal se svým otcem, stojícím na druhé straně fronty. Nejsem si jistý, zda ten náznak není až příliš slabý. Napadlo vás to?


Zordon
24. 05. 2013
Dát tip

Díky všem za přečtení. Snažil jsem se do povídky vložit v mírném náznaku to, že se Hynek nevědomky setkal se svým otcem, stojícím na druhé straně fronty. Nejsem si jistý, zda ten náznak není až příliš slabý. Napadlo vás to?


Kočkodan
19. 05. 2013
Dát tip
Vida, tak pivo muze i zivot zachránit...

Diana
18. 05. 2013
Dát tip
Moc, moc pěkně napsáno! ***

Jo. Tip*


Toscana
17. 05. 2013
Dát tip

asi se slovo "pivo" stalo mezinárodním... :-)) *t Moc pěkně napsané.


parádní...proto je důležité umět cizí jazyky...:o)


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru