Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Facebook pro chudé

24. 08. 2013
7
11
2012
Autor
MezzoMix

Fikce

Po nezdařilém „pilotním“ projektu oportunisty Stanislava Jirouška, o kterém jsme informovali začátkem února, přichází tento samozvaný pionýr a zastánce sociálních vyvrhelů s další „vychytávkou“. Na rozjezd podnikatelského záměru uvalil před časem Jiroušek přísné embargo, aby jeho nápad nemohl nikdo – jak sám řekl svým zemitým jazykem - „obšlehnout“ nebo „ochcat“.

 

Ve chvíli, kdy se projekt rozjel kampaní v síti nejmenovaného obchodního řetězce, měl již Jiroušek podanou žádost o grant z rozpočtu Evropské unie. Její výši se nám nepodařilo zjistit, ale jeden z Jirouškových blízkých přátel prozradil, že pokud grant dostane, „bude to i Jirouškovi stačit do konce života“. Na doplňkovou otázku, zda tím naznačuje, že peníze z grantu půjdou hlavně do kapsy extravagantního podnikatele, vyběhl Jirouškův přítel beze slova tam, kde nechal čert díru.

Po prostudování informačního letáku by se dalo předpokládat, že projekt „Facebook pro chudé“ dopadne podobně neslavně jako první pokus vydojit z EU nějaké to éčko. V něm Jiroušek představil novou značku hygienických zařízení – Bové: bidety pro nepřizpůsobivé. Za chatrnou zástěrkou navracení ztracených existencí do běžné společnosti se skrýval pokus získat z dotací pro sociální integraci 14 miliard EUR – tedy celý balík vyčleněný pro příštích 8 let. Jiroušek měl v plánu výrobu,distribuci a instalaci nejméně 50 milionů bidetů – především do čtvrtí s vysokým stupněm kriminality, chudobinců, starobinců a nejrůznějších ústavů, kam uvědomělá společnost odklízí ty, kteří neumějí držet hubu a krok.

Jiroušek sliboval snížení kriminality, vyšší hygienickou gramotnost (ať už to znamená cokoliv, zní to jako pocit šmirglpapíru třeného o vyšpulené rty) a vděk sociálně slabých. Přínos projektu se mu podařilo přes všechna očividná úskalí vyjádřit i finančně – a při zemi se nedržel. Úsporu nákladů spojených s odstraňování následků kriminálních trestných činů a zdravotnickou péčí nepřizpůsobivých odhadl na 2 biliony „éček“. Jako bonus se zavázal instalovat do bidetů audio přehrávač, který by při každém použití přehrál hymnu Evropské unie v hi-fi kvalitě. Protože EU na rozdíl od ostatních koloniálních velmocí, jako je USA nebo Rusko, hymnu dosud nemá, Jiroušek se zároveň zavázal ji složit a do bidetů integrovat ve verzi schválené Evropským parlamentem a Butrusem Butrusem-Gálím. Proč zrovna jím? Vypadá to, že Jiroušek si z hlavy jméno jiného zahraničního politika nepamatuje.

EU překvapivě Jirouškovi na špek neskočila a do Prahy poslala zamítavé stanovisko s doporučením ?pro pražského primátora, aby zvážil v jistých závažných případech obnovu trestu topením v koši v řece Vltavě.

Jiroušek se po neúspěchu stáhl a dal o sobě vědět až před 10 týdny novým projektem s obchodním názvem Faceboom – Facebook pro chudé. O co jde? Jiroušek vychází z toho, že drtivá většina životem těžce zkoušených, které společnost vyzvrátila až na samý okraj svého vlastního systému, nemá počítač. Pokud ho už má, neumí ho používat – možná ho zapne a dokáže hýbat myší a smát se na malou šipku, která jezdí po obrazovce, ale určitě neví, k čemu jsou na myši tlačítka a na klávesnici tolik čtverečků s různými písmenky. Těch pár diderotů, kteří tuhle záhadu rozlouskli, se sice hřeje na výsluní obdivu zbytku lúzy, ale kromě solitéru nebo spuštění kalkulačky to stejně dál nedotáhli.

Ano, podle Jirouška je pravda krutá – internet, ať už to je cokoliv – není pro chudé a ostatní, co právem patří do starého železa. Podle Jirouškova průzkumu, který pro něj zpracovala celkem neznámá agentura Bové, lidé ze 70% tráví svůj čas u počítače na Facebooku, z 25% sledují pornografické stránky a v 5% čekají, než se počítač zapne nebo zrestartuje. Lidé z okraje společnosti nemají internet a počítač restartovat neumí, takže ze 3% čekají, až se zapne a z 97% hrají solitér, pouští kalkulačku, poznámkový blok nebo malování nebo internetový prohlížeč, kde se vždy objeví zpráva o nedostupnosti výchozí stránky.

Projektem Faceboom chtěl Jiroušek způsobit zemětřesení na poli sociálních sítí. Protože vycházel z výše uvedeného průzkumu, navrhl vlastní platformu pro tzv. offline Facebook. „Jedná se o první zcela hardwarové řešení,“ říká pyšně se zmateným výrazem ve tváři. „Alespoň to tak napsali v recenzi časopisu 'Žalmáře'.“

O co se tedy jedná? Stačí shlédnout promovideo, které je součástí žádosti o dotaci: Jiroušek uvádí na trh stůl o rozměrech 110x50x35 cm. Stůl se jmenuje Faceboom – říká to tedy samolepka v levém horním rohu. Pod samolepknou je vestavěný otočný 3-místný číselník pro nastavení počtu přátel. Uprostřed stolu je velká díra, doprostřed níž je zabudována dlouhá otočná tyč. Na ní se navíjí papír. „To je tajmlajna,“ říká pyšně Jiroušek a točí malou klikou, která čouhá z pravé kratší strany stolu. Papír se otáčí a vzkazy, nalepené na něm v kostrbatých útržcích, se převíjejí. Ano, čas běží skoro jako ve skutečnosti. A pozor – střih! Nacházíme se doma u starého pána v jeho skromné světnici. Na polici stojí malá barevná televize, v rohu je malý gauč a u něj sedí bělovlasý důchodce. Všechno kolem je staré a zaprášené, vybledlé a unavené. Před guačem stojí úplně nový stůl – ano, je to Faceboom. Pán drží v ruce tubu lepidla a patlá kousek na malý výstřižek. Kamera najíždí blíž – a pán se otáčí a říká:

„Tohle mi dnes přišlo poštou od Marušky Větrovcové. Žádost o přátelství.“ Nejistou rukou otáčí pravým políčkem číselníku. Aktuální číslo je 12.

„A hned mi poslala tuhle zprávu,“ dodáná spokojeně a lepí vzkaz na velkou roli papíru. Pak se opře a s velkou mírou zadostiučinění hledí na Faceboom.

V záběru se objevuje pan Jiroušek a s úsměvem prohnaného obchodníka prozrazuje: „Pan Jurša ještě dnes odpoledne napíše Marušce, že přijal její žádost o přátelství a možná přidá i lajk na její první zprávu pro něj. Pošle jí svou zprávu a přilepí ji k sobě na tajmlajnu. Zatočí klikou a když mu padne do oka něco obzvlášť zajímavého, přepíše to na kus papíru a pošle to paní Větrovcové jako sdílenou zprávu. Konečně je onlajn.“

Kamera vyjíždí pryč z místnosti, zrovna když stařík bere do ruky řezací nůž a otevírá další dopis. Další záběr je již před domem pana Juršy. Jiroušek vysvětluje, že Faceboom dává lidem bez peněz svobodu, o kterou dávno přišli. „Nepotřebují ani počítač, ani internet, ani elektřinu. Stačí jim tuba lepidla, pár listů papíru, obálka, známka na dopis a to je vše. A samozřejmě Faceboom.“

Jiroušek vypočítává všechny výhody a nakonec dodává poslední bombu: „Až jednou teroristi zaútočí na elektrárny a vypnou všechny internety a facebooky, pak lidé, kteří mají můj systém budou jediní, kteří budou mít kontakt na své přátele a tajmlajnu, ze které si budou moct přečíst svůj život kdykoliv budou chtít. Jako jediní!“

Následuje stmívačka s nehybným záběrem na Jirouška se zdviženým ukazovákem pravé ruky.

Jiroušek zároveň s žádostí o dotaci rozjel nezávisle prodejní akce po celé republice. Cílem bylo projekt oživit, aby měl před komisí EU větší váhu.

Komise během týdne smetla návrh ze stolu a dle neověřených informací poslala Jirouškovi osobní výhružku, proti které jsou dopisy typu „Řetěz“ a „Pošli dál“ psaním pro malé holčičky. V té době už Jiroušek ale znal první výsledky. Byly ohromující. K prodejním místům se sjížděli lidé ze široka daleka a k vidění bylo i nakládání Faceboom stolů do luxusních vozů Mercedes či Lexus.

Za tři týdny bylo prodáno více než 11 tisíc stolů v zemi a zahraniční objednávky na sebe nenechaly dlouho čekat. Během dvou měsíců od startu prodeje Jiroušek hlásil 200 tisíc prodaných stolů a odhaduje se, že jen na doplňkových rolích papíru a samolepkách „lajk-cajk“ vydělává až milion ojro měsíčně.

Nyní, po 10 týdnech, oznámil Jiroušek zahájení prodeje dvou nových modelů – stůl Faceboom Senator a Faceboom President. Původní Faceboom byl přejmenován na Faceboom Social a i přesto se jeho cena zvýšila z 3000 na 3890 Kč. Senator stojí 5990 Kč a President 23900 Kč. Model President obsahuje dobíjecí baterii, která pohání elektrický navíječ papíru a obsahuje integrovaný řezač papíru i dávkovač lepidla. Navíc je zde vymodelovaný prolis pro postavení karafy s whiskey a popelníku pro doutník nebo luxusní cigarety.

„Život je fajn,“ usmívá se bohorovně Jiroušek, s ultra-notebookem Air na klíně.


11 názorů

Tragicus
15. 09. 2013
Dát tip

Vtipné, jinak k tomu nemám asi moc co dodat. Styl je velmi trefný.


MezzoMix
04. 09. 2013
Dát tip

@Janina6 - jasně, díky moc


Janina6
03. 09. 2013
Dát tip

Řekla bych, že povídka to je, jen jsi v ní (záměrně) použil publicistický styl. Četlo se mi dobře, není to text, jakých je Písmák plný. Co takhle nominace do Povídky měsíce?


Fruhling
27. 08. 2013
Dát tip

To je právě ten problém: klasický novinář by nikdy nepoužil slova "ochcat" nebo "éčka". Pokud by se jednalo o novináře ve variantě free pozdní třicátník, tak text působí příliš usedle. 

Podle mě šlo do samotného psaní nacpat té vtipnosti o trochu více.

Ale i tak jsem tě zas rád četl.


Prosecký
25. 08. 2013
Dát tip

Výborné čtení. Tip samozřejmě. Timeline znám, protože na facebooku jsem. Ne že bych se snad ve svém věku pokoušel o nemožné - udržet si věčné mládí. Al 90% mých příbuzných je  v jiné zemi a 60% v zahraničí.

Minul jsi se formou. není to povídka.

Evropská unie má hymnu. Už mnohokrát jsem ji při různých oficiálních příležitostech v Evropě (naposledy včera v Berlíně) zpíval spolu s ostatními v sále: Ódu na radost. 

 


sice nevím, co je tajmlajna,ale jako podnikatelský záměr se mi to líbí. Jen aby se toho nechytl Zuckerberg :o)


StvN
25. 08. 2013
Dát tip

Asi by se lepe hodilo zpracovani formou fejetonu. Slohove to neni spatne, podarilo se ti to napsat zhruba tak, jak by to napsal novinar, ale potiz je v tom, ze clovek ma tohodle typu slohu plny zuby uz z medii. 


Diana
25. 08. 2013
Dát tip
Tajmlajna se mnou sekla. Má to drobnou slabinu, na známky už brzy taky nebude...*

Kapsa
24. 08. 2013
Dát tip

: )))

 

pobavilo...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru