Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Motýl v hrudi není kulomet

28. 11. 2013
8
5
1366
Autor
malej_blazen


Jednou jsi mi řekla,
že občas cítíš, jako kdyby ti v hrudi
poletoval malý motýlek
A já to nechápal
Teď tají se mi dech
nad zvuky, co každý den slyším
ze svých slov a gest
Procházím ulicí
koukám do cizích oken
a myslím na ty lidi, kteří se v těch oknech zjevují
jak asi žijí
co mají a nemají a jak asi spí
A někdy se stane, že mi někdo zamává
A to je pak slávy a radosti a povyku
jenže já se nezastavuji, pro nic za nic,
a kráčím dál podél říčky
okolo zahradní budky, kterou jsem viděl už na jaře, v létě a na podzim
A v ty chvíle, které si tak důsledně vybírám, protože
je tma a ticho a na čepici usedá mi vlhkost křiku vran
pouze pár lidí občas potkávám
a vpřemýšlím se do svých vlastních malých dětských her a ran,
kdy vyráběl jsem vesnice ze dřívek a zachraňoval rozlehlé světy a budoval
nové společnosti, ale k bohům jsem se nikdy nemodlil, protože jimi jsem byl já sám
Není to dlouho, ke všemu tomu jsem se otočil zády, poplival to,
zanadával si, cítil se oloupen, jelikož jsem si řekl, že to není pravda,
že pouze sám sebe jsem snem okrádal,
ale pak se mi v noci zdálo, že v písku jsem našel tu starou vesnici, už potaženou plísní a rozpadající se,
ale šokující bylo, že tam stále je
že tam stále je
a pak jsem si uvědomil, vlastně je to teprva pár chvil, že tam byla vždy
a je jedno jestli se rozpadá nebo je potažená plísní
stačí pouze vědět, že se neztratila a že vírou k ní ji nedokážu zachranit,
když ani ve skutečnosti to není vůbec nutné

A teď, když už vím, co je ten poletující motýlek
uvnitř mé hrudi a vím, že toto je už potřetí poslední letošní
báseň mé poslední sbírky,
která uzavírá a rekapituluje,
usmiřuje a je tak trochu melancholická
navíc i trochu ironická
si dovolím říci,
že u každé té poslední básně
zastavil jsem se a jsem
před branami a v tichosti vyčkával co
bude dál - co nového se stane


5 názorů

sepiolite
11. 03. 2015
Dát tip

první polovina pro mě super, potom mám dojem rozplizlosti, což je škoda

 

ale tohle je paráda:

je tma a ticho a na čepici usedá mi vlhkost křiku vran

 


sidonia
30. 11. 2013
Dát tip

ještě se nestalo, že by něco nebylo či nedopadlo. ať už to vychází odkudkoli.

zdravím tě


prost
29. 11. 2013
Dát tip

chtěl jsem napsat ÚŽASNÝ, nenapíšu to.) líbí se mi, jak píšeš, ten začátek je pro mě skvělej! ruší mě tam ty mírně patetický místa, jako třeba "...sám sebe jsem snem okrádal". a pak ten druhej odstavec - promiň, ale ten mě vůbec nezajímá.)


Sarrah
28. 11. 2013
Dát tip
n á d h e r n á .........*

Čudla
28. 11. 2013
Dát tip

Co má se stát, stane se. /*


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru