Šumění kleště

Titulní báseň sbírky z roku 1990

     ŠUMĚNÍ  KLEŠTĚ

 

     V šumění kleště se prokapává smích
     a věří smilníky u cesty
 

     Světák rozlil svůj širák v dál
     sundal bílé brýle
     a poklepal černou hůlkou
 

                 - Dvakrát něco !-
 

     Jeho dáma propálí rty do sklenky
     aniž upila, odškrcuje svou šíji
           černým šálem
     a zvědavci se tlačí podívat na záda
 

                 - A co jinak ? -
 

     ptají se odcházejíc
 

     Světák krčí rameny a
           ohání se kapesníkem
 

                 - A co byste chtěli ? - sahá do kapsy
 

                 - Mám tu krásný šátek na hlavu proti
                   šumění kleště... -
 

           vytahuje cíp...
 

                       a dál...
 

                                   a víc...
 

     Z kapsy mu visí dvoumetrový cár
 

                 třímetrový cár
                 čtyřmetrový
                 pětimetrový
 

     Světákovi vyráží na čele pot
 

                 šestimetrový
                 sedmimetrový
                 osmimetrový
                 devítimetrový
                 deseti...
 

     A muž pod stolem zpívá :
 

           Všude pohřeb, doma nejlíp...

---