kosí bratři

 

 

 

dneska jsem povstal za potlesku bláznivě oranžovejch kosích bratrů

který na dvorku kuli něco důležitýho

vystrašili mě v křoví jak zapomenutý patrony z druhý světový

a leskly se jako hladký černý valouny v  řece

/když máte oči přeodpočatý a snivě rozmrzelý z věčnýho přítmí

a opravdu dlouho si pospíte

probuzení vám příjde jako neskutečnej trip dabl bart/

obyčejnej tok světla je jako ohnivej ocas draka na nádrži harleje vole dejvidson

mizícího v údolí smrti

obyčejnej zelenej plenér zahrádky trumfne  seurata v řetězový evokaci celku

a kocour vystupuje  z džungle mýho bytu jako zjevení

a jen tak z prdele prochází dveřma

vede mě

můj šaman

 

.. už teď mě mrzí všechny ty prosraný momenty

kdy jsem na něho nebyl nejhodnější

a vůbec

kurva

představuju si jak nad prešovem svítá

představuju si jaké to je čaro

vklouznu do křiváku od přítele  Michala Penka

a rázem si přijdu jako vykřiknuté Vé

klasa pičus

tramvaj je můj harlej - sedím hodně v zadu

a piju pivo s aristokratickým prstíkem

/v tramvaji ti kokoti ještě pítí nezatrhli/

 

dna tohohle dne se zpřehazuje

jak se mi zachce

a to jen proto

že jsem pospával několik dnů a zhluboka odpočíval -

z tramvaje svět vypadal jako po třicetipěti lysohlávkách

až jsem se ztratil  v kolejišti žižkova

a vyloupl jsem se nad tím velkým bizarním vejcem hlaváku

ze strany odkud dříve bývaly starý ajzboňácký schody

vykotlaný dřeváky dolů do slunce

příkrý jako moje spisovatelská kariéra, pomyslel jsem si

haha

příkrý jako andělský schody v LA

příkrý a nebezpečný jako vůně ženy kterou jsem nikdy

nepotkal..

 

vymotal jsem se na ulici omráčenej sytostí barev

naléhavou živostí všeho

s nádherně přeodpočatýma očima

byl jsem jako propuštenej z vězení..

 

a vylekal se prvního kosa v křoví

a vylekal se prvního člověka

 

zatímco poštolka zakroužila nad střechama  a holubi si div nenasrali do peří

 

 

 

 

---