Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Povídka měsíce - Květen 14 - Hlasování

17. 06. 2014
0
9
1160
Autor
Tragicus

     Za měsíc květen roku 2014 byla na Povídku měsíce nominována následující díla (historie nominování zde):

Acta est fabula Vigan 2014-05-21 0-Nominace - 014_05  
Bůh ulic Azriel 2014-05-11 0-Nominace - 014_05  
Certifikát Herr_Jaroslav 2014-05-18 0-Nominace - 014_05  
Imaginární rozhovory z Marsu zákeš 2014-05-29 0-Nominace - 014_05  
Když vidim něco divného, tak se divim Radka1284 2014-05-29 0-Nominace - 014_05  
Sketch _kava 2014-05-08 0-Nominace - 014_05  

 

      Pište své komentáře u děl a hlasujte zde s případným komentářem a označením vážné kritiky, popř. pouze hlasujte zde s nutným komentářem (a rovněž s označením vážné kritiky), pro jedno (jeden bod) až tři (1, 2 a 3 body) díla. Hlasování bude skončeno o půlnoci z 26. na 27. června 2014.

    Další podrobnosti v klubu Povídka měsíce.


9 názorů

Švédsko 1
26. 06. 2014
Dát tip

I. miesto – „Acta est fabula“ - Vigan

Vigan pozoruje dobu cez skutočný príbeh konkrétneho človeka, cez malú ľudskú tragédiu. Tematickú  zložku tejto prózy, („akoby“ svojou frekvenciou v literatúre vyčerpanú), mnohonásobne prekonáva metóda jej literárneho spracovania.

Námet pôsobí, ako dotvorený skutočnosťou, a naratívny dej poviedky sa mu podriaďuje. Mení sa na dianie v priestore. Čitateľa oslovuje tragický nádych životnej atmosféry.

Hlavní hrdinovia poviedok Vigan, (a výnimkou nie je ani Jan Adamík), nepredstavujú typy rozorvaných, meditatívne založených jednotlivcov. Jej postavy sú svojrázne, vyhranené typy. Zreteľne v nich cítiť spätosť s konkrétnym prostredím.

Toto situačné umiestnenie do „zatvoreného“ priestoru hovorí o ľuďoch „priestorom spútaných“. Otriasa  nimi zhubný pocit bezradnosti voči skutočnosti. Ale snaha prekonať tie, často zdrvujúce pôsobenia vonkajších síl, im nie je cudzia.

Imponuje (mi) tento realistický autorský postoj - obrazy „životného útvaru“, ktorý sa nemilosrdne rozkladá, stráca sa, ale zvyšky sú (ešte) v nás...

 

II. miesto – „Certifikát“ - Herr_Jaroslav

Životná situácia hlavného „hrdinu“ - obsahovo prázdna, úpadková. Prostredníctvom nej (situácie), vidíme obraz poklesnutia určitých prirodzených hodnôt v spoločenských i medziľudských vzťahoch. Podané maximálne autenticky, inteligentne a s  vtipom. H._Jaroslavovi sa (tu) podarilo vytvoriť takú analogickosť zobrazovaného sveta so svetom skutočným (mimetizmus), že nás tento jeho „poviedkový svet“ zväčša až pohlcuje, ako model reálneho sveta.

 

III. miesto – „Sketch“ - _kava

V tematickom kontexte domova, ako základného oporného bodu života - stvárnenie krutej ceny dozrievania mladej ženy, v dosť drsne plynúcich udalostiach.

Na pozadí vonkajšieho diania, (opretého o hľadanie emocionálnej rovnováhy), zobrazuje _kava vnútorný dej, odohrávajúci sa v príkrom a dosť nepriateľskom životnom ovzduší. Nespočíva však v hľadaní podstaty Zojinej rezignácie, ale v hľadaní záchrany pred ňou, v „opatrnom a svojskom hľadaní“ plnosti života...

 

Všetky tri diela, (stretávajúce sa tu a teraz iba zhodou okolností), každé o sebe a zároveň spolu, predstavuje/predstavujú istý stupeň bytostných zložiek ľudskej mentality „vo svojej dobe“:

Rodový (vnútorný) zrast s domovom „cez hlboké korene“, až do posledného (vý)dychu. („Acta est fabula“)

„Vykorenený“, temer beznádejne stratený medzi dvomi dobami. („Certifikát“)

Túžba „po zakorenení“, pod tlakom nezáväznej voľnosti a osobnej slobody. („Sketch“)

Tri hodnotné výpovede - v čom spočívajú, a aké pevné sú korene nášho bytia, a kam smerujú naše výhonky.


K3
23. 06. 2014
Dát tip

1. Certifikát - Herr Jaroslav

2. Bůh ulic - Azriel

3. Acta est fabrela - Vigan

 

1. Povídka se vším co k ní patří. Překvapivý a o to milejší závěr udělal z téhle povídky, jež se zpočátku zdála být nudnou, jedničku. Lepší snad ani být nemohl. Pohlazení.

2. Škoda, chybí zápletka, překvapení. Jinak pro mě perfektní popis militantně založeného člověka, který provádí chladnokrevně svoji práci. Bez jakéhokoliv citu. On je opravdová součást zbraně. Zde je to voják, ale klidně to mohl být například šílený střelec posedlý zabít co nejvíc dětí ve škole, jak se v poslední době stává... Z toho až mrazí. Četba povídky mě naprosto pohltila. Aktuálnost a poslání povídky si zaslouží uznání.

3. Zručně, s přehledem napsané. Není potřeba delšího komentáře.

                                       - - -

Za zmínku stojí mikropovídka, Když vidím... /Radka 1284/. Zlaté zrnko v písku. Mohla být v první trojici. Její největší nedostatek je délka, což je pro mě ovšem největší plus. Bohužel na písmáku jsou v kursu takové "akorát" dlouhé povídky. Miniatury a naopak rozsáhlá díla nejsou doceněna - a asi to ani jinak pořádně nelze...


Fruhling
21. 06. 2014
Dát tip

Dobří holubi se vracejí, takže i já se po delší odmlce přidám k hlasování:

1) _kava

2) Azriel

 

Ad 1) přestože text je "vcelku o ničem" táhla mě jeho literární expresivnost a šedivá smutná atmosféra jako z Tarrových filmů. Jsou to pěkná pozorování i když trochu autisticky uzavřená do sebe.

Ad2) text by asi stálo za to silně redukovat, ale líbí se mi jeho pevné zasazení a akurátní reálnost - to se na písmáku moc nevídá. V nejsilnějších místech textu se vydere na povrch až jakási banálnost a mechaničnost "hrdinova" počínání. Někdo pracuje na montážní lince, někdo stílí do lídí. 


Lakrov
18. 06. 2014
Dát tip

  Ani tentokrát neuvádím pořadí nebo bodové ohodnocení jednotlivých děl. Můj komentář patrně i nadále setrvává v kategorii "mimosoutěžní", neboť o mou hodnotitelskou účast v této soutěži pořadatelé nestojí. Vzhledem k tomu, že písmáckou prózu pravidelně sleduji, ovšem nevidím důvod, proč se po skončení měsíce nepřipojit ke srovnávání vybraných děl, zveřejněných v prozaických kategoriích.

  Letošní květen je oproti předchozím měsícům v oblasti písmácké prozaické tvorby chudší. Z (pouhých) 77 zveřejněných prozaických děl (42 povídek, 30 miniatur, 1 úvahy, 4 fejetonů) bylo nominováno 6 soutěžních. I váhaní pořadatelů s výzvou k hlasování svědčí o nižší aktivitě. Doufejme, že podobně nízký nebude též zájem hodnotitelů o tuto soutěž. Nechme se překvapit.

  PREFEROVANÁ ČTVEŘICE:   

Certifikát autora Herr_Jaroslav  Začátek je takový rozpačitý, "nevtahující" a mám pocit, jako když nevím, o čem čtu nebo dokonce jako když autor neví, o čem píše; jaký pojal záměr. Čím dál ale čtu, tím lepší čtení to je, a obavy, naplňující mě na začátku (tj. že je to o ničem), rychle mizí. Závěr je krásný a smysl téhle povídky je po dočtení dostatečně jasný.

   Bůh ulic autora Azriel  Líbí se mi počáteční rozbor, ty první tři odstavečky. Připomínají cosi jako představování herců-aktérů ještě před zahájením divadla. Přiměl mě číst dál. A dál je v tom kus napětí. Z toho necitlivého závěru zamrazí. Když po dočtení přemýšlím o důvodu, pohnutce, kvůli níž byla tahle povídka napsána, napadá mě cosi jako: Rozdej lidem zbraně a munici (ponech jim je) a oni se budou chovat v souladu s oním úvodním rozborem. Válečná reportáž, povýšená stylem psaní na literární dílo.

Na textu by se dalo ještě lecos vylepšit. "Zeskromění" sdílnosti vět by napomohlo k dokreslení nálady a posílení celkového účinku, odstranění (avizovaných) pravopisných chyb zas k ujištění čtenáře, že má číst až do konce.

 

  Acta est fabula autora Vigan  Po celou dobu čtení mě to nebavilo, ale i bavilo. Rozvleklost úvodních dvou odstavců mě málem odpudila. Taky mi zpočátku trochu vadila slova v nářečí, ale nebylo jich až tolik, aby mě odradila od dalšího čtení. To, co mě při čtení naopak drželo, je atmosféra, kterou téhle povídce upřít nelze. Myslím, že by (povídka) stála za vzpomínku a zmínku i bez onoho silně (a dvakrát) vygradovného závěru.

    Když vidim něco divného, tak se divim autora  Radka1284  Ještě v polovině druhého odstavce mi připadlo, že nevím, jak spolu ty dva "příběhy" souvisí, a pak mi to najednou došlo. Takže očekávaný (a splnivší se) závěr, mě celkem potěšil. Předpokládám, že tohle překvapení "souběhem příběhů" byl jediný záměr, s nímž byl text napsán. Z počátku mi sice připadalo, že beze smyslu nejsou ani ony (řídce se vyskytující) slangové výrazy z brněnského(?) dialektu, ale tohle očekávání se nakonec nenaplnilo.

 

  OSTATNÍ:  

Imaginární rozhovory z Marsu autora zákeš  Připomíná mi to spíš vysvětlivky než povídku. Text neplyne, je takový útržkovitý (závorky, vsuvky, letopočty, retrospektiva...) SkoroVenušanky  jsou dobré, gramatika věty:"...Ugando a Venuše spolu dále pobývaly..." otřesná :-) Lyrická báseň o Uxovi a Sulovi (doufám, skloňuji správně) je dobrá parodie. Dál mám pocit, že se chystáš nastolit nějakou paralelu s lidským chováním a děním na (naší) Zemi (k čemuž je sci-fi, ale možná i fantasy dobrým prostředím), jen slohové podání, jaké jsi zvolil, mi připomíná spíš předrealizační poznámky, než skutečnou povídku.

 

  MIMO:  

Sketch autora _kava  Tenhle text je mimo můj vkus; trvale nasazený přítomný čas spolu s oznamovacím způsobem mi nedovoluje vnímat jej jako povídku. Množství jmen v úvodní pasáži snižuje přehlednost a (jak se ukáže později) přitom ta jména nejsou pro další vývoj příběhu důležitá. V průběhu (mého poněkud zrychleného) čtení postupně docházím k názoru, že ten text není psán s jednotnou ideou -- jako by měl autor něco jiného na mysli při psaní začátku a něco jiného při popisu onoho zvláštního milostného vztahu, (který mě zaujal a) který je zřejmě ústředním motivem. Možná mi při čtení unikly nějaké souvislosti, ale hledat je v komentářích ostatních čtenářů považuji za nečestné.


Janina6
18. 06. 2014
Dát tip

1. _kava

2. Herr_Jaroslav

3. Vigan


StvN
17. 06. 2014
Dát tip

1. Vigan

2. Herr_Jaroslav

3. zakes

 

Oproti jinym mesicum mame stesti na pekna konzistentni dila. At uz jde o vazne nebo nevazne povidky, miniatury. Poradi je takove, ze zakes pobavil a nebudu soudit, kdo je autor, jestli to pise vazne nebo nevazne, je mi to jedno, oproti Azrielovi ma tu vyhodu, ze vtahne, jeho text ma spad, oproti Radce ma tu vyhodu, ze ten text clovek jen tak nezapomene, coz se mi bohuzel u Radky prihodilo, trebaze se mi jeji dilko prve libilo, presto bych ho musel cist cele znovu a nejspis bych nenavazal, a oproti kave, ktera podle me neumi pracovat se syzetem. Nicmene herr jaroslav to precejenom propracoval lepe. No a na Vigan nikdo nema. Bohuzel humorne dilo u me nemuze zvitezit nad dobre zpracovanym vaznym textem. Ostatne Vigan nam ukazala, ze s humorem nakladat umi. Takze pohoda. 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru