Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Přikázání desáté: Vše vyfoť

12. 03. 2015
6
10
1822
Autor
Movsar

Desáté přikázání je vepsáno do systému každého mobilního telefonu: Vše vyfoť. Fotografie je důkazem o tom, že současný kosmopolita ještě žije, ještě je tady a chápe se světa. Důkaz je třeba předložit veřejnosti, a tak bezprostředně poté, co je fotografie pořízena, je vyslána na oběžnou dráhu sociálními sítěmi.

Přikázání „Vše vyfoť“ je instrumentálním prvkem všech ostatních přikázání, neboť nese zprávu o tom, že ta byla naplněna. A tak víme, kdo byl a kdy na kokosových ostrovech, kdo v neděli připravoval s přáteli v hypotečním bytě sushi, kdo si pořídil nový německý vůz a nakonec z toho všeho můžeme dovodit to, že sice ztratil řeč, ale je on-line.

Od doby, kdy se fotoaparát stal součástí i toho nejběžnějšího telefonu, lze u lidí pozorovat nutkavou potřebu vše fotograficky zaznamenat. Kdo nehledí na okolní svět skrze hledí přístroje, stává se člověkem minulosti. Je mu to snad všechno jedno? ptají se možná v duchu (nad)uživatelé techniky, a namísto odpovědi stisknou spoušť. 

K pořizování otisků reality, k nimž, jak poznamenal Baudrillard, nelze nic přidat, patří dva další fenomény: musí toho být moc a musí se to sdílet. „To je úpně nomání, Úďo,“ řekl by jistě ošetřující lékař kosmopolitovi, který si z dovolené přiveze dva tisíce snímků. Má je totiž na kartičce menší než nehet, hehe. A stejně tak je nezbytné se o své zážitky, objevy, výtvory a vůbec vidiny podělit s ostatními. Již nelze zvát přátele do bytu a promítat snímky v zešeřelé místnosti na zeď, neboť by jejich promítání trvalo několik let. Chytří lidé zbudovali kanál, kterým lze v horizontu minut odeslat tisíce snímků po celé planetě. 

Kdo by se ptal po tématu, musí se opravit, příkaz totiž nedává pochybovat: vyfoť vše, nic nesmí uniknout. Je ovšem několik privilegovaných témat, nelze je pominout. Jsou jimi vlastní tváře a u dívek a žen i celé postavy; jsou jimi kuchařská díla, ať už vlastní či nevlastní; jsou jimi také pláže. Příliš se toho o tom nenamluví, ale jsou jimi i genitálie, byť úložiště těchto homemade fotografií bývají přísně oddělena klíčem vstupní otázky „18+?“.

Vstoupili jsme do éry neustávajícího záznamu. Svět se nekonečně množí, každý okamžik lze prožít nesčetněkrát znova. Mluvil právě o tomhle filosof Nietzsche, když tajemně meditoval nad „věčným návratem téhož“?


10 názorů

Movsar
19. 03. 2015
Dát tip

přesně jsi to vystihla. mám stejný názor.


Lakrov
19. 03. 2015
Dát tip

Snadnost -- ať už pořízení obrazového záznamu nebo přístupu k dalším, ve tvých předešlých přikázáních zmiňovaných požitků -- tahle snadnost a z ní plynoucí množství, přebytek, zahlecení je zároveň také zabijákem úrovně, kvality, soudnosti. Popsat něco slovy na papír (tak aby to papír snesl) nebo třeba nakreslit vyžaduje přece jen o něco víc zamyšlení a soustředění, než zmačknout spoušť čehosi, čemu se kdysi říkalo fotoaparát, nebo naklepat z vícefunkční destičky, nahradivší někdejší klávesnici psacího stroje, pár smajlíků (nebo šmajchlíků?)


StvN
17. 03. 2015
Dát tip

Nechápu, proč v tom je kámen úrazu.

Jinak ty žádný dialog nevedeš. Ty definuješ nějaký předsudek a v textu ho jenom prohlubuješ. Mně osobně u tebe schází právě ten dialog, ten pohled z druhé strany.


Movsar
16. 03. 2015
Dát tip

akorát předtím na film. ano, přesně jsi to vystihl. a v tom je celý kámen úrazu.

 

jinak k tvému pojetí předsudku. vyvedu tě z omylu: předsudky má samozřejmě každý. v podstatě se s nimi rodíš, resp. vyrůstáš a nidky se jich nezbavíš. jde jen o to, předsudky pochopit a pracovat s nimi. třeba i prostřednictvím dialogu. takže je to přesně naipka: úvaha vždy vyvěrá z předsudku a jejím smyslem je vejít v dialog, jehož cílem je dospět k něčemu novému, co předsudek v sobě nezahrnoval.


StvN
16. 03. 2015
Dát tip

Lidi fotili vždycky. Akorát před tím na film. Teď je to dostupnější, tak akorát fotí víc lidí. Je ale zajímavé, jak je tvůj pohled černobíllý a plný předsudků. Já jsem se vždycky učil, že předsudky jsou zlo a prakticky znemožňují člověku myslet, protože většinu myšlenek má dopředu daných. O to je zajímavější, když se někdo, kdo se pohybuje v diskrétních krabičkách předsudků, snaží o úvahu. To je přece předem odsouzeno k nezdaru. Nicméně i tak máš dost patolízalů, což ukazuje na fenomén internetu, že každé byť sebvětší blbosti někdo zatleská. To je zase parafráze básníků.


Zaver se mi libi, i pekna citace kaisera s labusem; ostatne vzdy me pobavi rozlicni exhibicioniste, kteri ukazuje nekomu fotky z dovolene na mobilu, nahodou najednou i na fotky prave svych genitalii s provinilym: "uppps tos nemel videt", ovsem odecitaje z vyrazu tvare, ze prave to si videt mel, bo to to je upne noumani, Udo.


přesně tahle mánie mě přivedla k tomu, že na protest prakticky nic nefotím...


Kočkodan
12. 03. 2015
Dát tip
Tak s tímhle se di vyfotit. ;-) ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru