Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Něha v Celetné

19. 03. 2015
7
9
1704
Autor
Movsar

Beas

Bezmasou jídelnou jde příjemná nálada, tady se lidé častují laskavým úsměvem. To v pravé české hospodě to jsou, pokud vůbec, gulášově pokřivená ústa, co se nese na pivním oblaku od stolu ke stolu. Lehká strava dělá lehkou mysl. 


Mateřství atomového věku

Ze stěn se sypou zrnka písku a jedlíkům skřípou mezi zuby. To mandalám v bezmasé jídelně zvoní hrana. Tuhle sobotu značí obměna rolí: namísto obvyklých párů v naději u několika stolů sedí matky se svými dospělými dětmi. Mluví, jako spolu mluvili několik desetiletí, jako by ten rozhovor neměl konce. Neprobírají možnost atomové války ani pohyby akcií německé automobilky. Jejich témata jsou prostá jako mateřství samo. Ale taky děsivá, až se člověk ptá: nevynalezl kdosi atomovou bombu, aby jen odlehčil atmosféru?


Tahiťanka

V paláci knih Neoluxor pracuje kreolka. Jako by ji sem vmaloval Paul Gauguin. Tahle dívka s namodralým drdolem a plnokrevnými rty ale neleží ve stínu palmových listů a na nahou kůži se jí nelepí horký písek. Vlastně vůbec neleží a není nahá. Postává ve stínů velkých příběhů, v oddělení dějin světa. Ale přece něco z atmosféry tahitského ráje uchovala, a tak se na kousky nahé kůže, které zůstaly nařízením dresscode nedotčeny, lepí horké pohledy mužů. Ach, ti vášniví čtenáři.


Otazníky vepsané do podbřišku

Příkopy jde žena ozdobená svým podbřiškem. Nijak velkým, ale výrazným. Skrývá ho za těsnou džínovinou, a přece světu dává na odiv. A ten svět na druhé straně podbřišku se pře o jeho pravou podobu. A taky snad co s ním dělá ta žena po setmění? maže ho kokosovým krémem? sahá si na něj často, nebo jen zřídka? přikládá k němu taky, jak cikán na krk nebožáka, břitvu? Otazníky vepsané do podbřišku.


Něha v Celetné

Hned za Prašnou bránou prasátko v kšírkách. Tluče kopýtky po dlažebních kostkách a srdce kolemjdoucích tlučou něhou. Celetná už celá duní tím souzvukem, až v Moseru na jejím druhém konci praskají šampusky. Je tady prostě krásně. 


9 názorů

Movsar
23. 03. 2015
Dát tip

ky přátelé za čtení. pobavily mě i zprávy, vege hruška a minda. vege hrušky by asi bylo třeba, zvířata by si ho zasloužila (vege nejsem, ale maximálně se snažím o střídmost v jídle vůbec a masné romance si zakazuji - masná romance - konzumace masa bez stopy uzardnění.


Lakrov
23. 03. 2015
Dát tip

První dvě (Beas a Mateřství...) se mě moc nedotkly; snad proto, že společné stravování v posledních letech moc nevyznávám. Tahiťanka, to je ovšem něco úplně jiného, podobně jako Něha v Celetné. Takže mě to zasáhlo sice jen zpoloviny, ale přesto se mi při některých představách zatočí hlava. Takže cosi do sebe tehle "minda" má.


Marcela.K.
23. 03. 2015
Dát tip

Kde bereš v té splašené Praze  tolik času na dívání ?

 


Markel
20. 03. 2015
Dát tip

líbí všechno, nejvíc Tahiťanka a mateřství *


Kočkodan
19. 03. 2015
Dát tip
Nejvetsí hit je asi ta Tahitanka, ale mne se líbí nejvíc v podstate vsechno. :-)

Dept
19. 03. 2015
Dát tip

Tahiťanka jasně vede, stíhá jí (i když malinko pokulhává) mateřství atomového věku... tedy u mě...  


Dobre, akorat nechapu to neodolatelnou touhou vsech vege, neustale zduraznovat, ze ta jejich cesta je jedina dobra. V neposledni rade je neodolatelne jak neustale resi otazku jidla. Uz se tesim az se objevi nejaky vege Zdenek, ci vege Hruska.


Tahiťanka nej...


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru