Václavova Budapešť

Vlasy jí voněly spálenou trávou

řekl by možná Václav

kdyby jí viděl

jak kráčí Budapeští

 

Byla noc

v uších zvonily všechny ty moudré rady

zbytečných lidí

mysli na zítřek na to co bude

a ona tak moc

chtěla žít momentem

 

V kostele u Dunaje

půlnoční bohoslužba

nateklé oči

alespoň že tu mají

wifi zdarma

alespoň tak vidí

že jí opět nenapsal

 

Bylo už k ráno

parníky na řece oprášily svůj lesk

vždyť celou noc myslely

na zítra

na to co bude

a ona v první ranní

tramvaji

tak trochu stydne

odněkud z nitra

„Možná mám problém“

říká si

ale stejně si nechá

s Václavem zdát

že na město prší

voňavá tráva

---