Písmák
Uživatel:
Heslo:
chci být viděn
Nemáte účet? Založte si!
Zapomenuté heslo

+15 neviditelných
Polibek
datum / id29.07.2015 / 457850Vytisknout |
autortakjinak
kategorieMiniatury prozaické
témaPsychologické
zobrazeno754x
počet tipů15
v oblíbených0x
do výběru zařadilJanina6,
zařazeno do klubůPovídka měsíce,
Polibek

Polibek

???

     Byl jednou jeden obraz. Byla jednou jedna dívka. Děvka. Seděla a koukala na obraz. Byla to vydařená kopie Polibku od Klimta, ale o dost větší něž originál. Dala za ni celé jmění a s malířem se vyspala. Byl na ni hodný a dal jí slevu. Visel za postelí a zabíral skoro celou stěnu. Byla špinavá. Všechno tam bylo špinavé. Zdi, podlaha, okna, postel i dívka. Děvka.

     Nebyla děvka, jen se jí tak říkalo. Teda, pár lidí. Sousedi, máma, úřednice na pracáku a týpek z hospody na rohu. Barman z jedný diskotéky, bývalá nejlepší kámoška a skoro každej její bejvalej. Těch bylo asi, no nemá smysl si s tím lámat hlavu. Co na tom, že občas dostala prachy na nákup nebo nový boty? Neživila se tím.

     Jmenovala se Barbora, ale říkala si Borka. Byla hubená víc, než by chtěla. Lezly jí kosti a bylo to fakt divný. Milovala ale svoje tetování. Někdy si radši místo vody nebo plynu zaplatila nový dílko. Bolest jí nevadila, naopak, užívala si ji. Vždycky jí pak bylo dobře. Jeden rozchod, jedno tetování. Měla jich fakt hodně.

    Borka seděla mezi špinavým prádlem a koukala na Polibek. Myslela na malíře, co s ním chodila, když tohle maloval. Milovala ho. Milovala i toho kluka z hřiště, jak se jmenoval? Milovala správce plavečáku, i když měl ženu a děti. Milovala svýho tatéra, hned několikrát. Je divnej a promiskuitní. Možná ale nejvíc milovala svýho bratránka. Vzpomněla si, jak to poprvý dělali u nich v garáži. Hlavně rychle. Mladá láska. Ale ta skutečná, to byl Patrik. Občas tu s ní bydlel. Milovala Patrika. On miloval ji. Nosil jí dárky, občas peníze nebo jídlo, ale někdy třeba náušnice, kaviár nebo značkový boty. Milovala ho, fakt. Ty ostatní, to bylo takový menší milování. I když bylo veliký, bylo veliký jen dokud se nevrátil Patrik. Nevěděla, kam chodí a často nevěděla, že zase odešel. Nechtěla. Nikdy nebylo jistý, jestli se probudí sama, jestli se Patrik vrátí z nákupu nebo fitka.

     Další tetování. Měla opravdu spoustu tetování. A byla děvka. Říkalo se to. Koukala na Polibek a myslela na Klimta. On by ji skutečně miloval. Neopustil by ji. Gustav by ji chápal, miloval by ji a ona by milovala jeho. Věděla to, protože se dívá na Polibek. Dívá se a ví. Špinavým oknem vtrhlo slunce a světlo se odráželo od zlaté barvy na obraze. Borce vyhrkly slzy. Ze slunce. Z tepla. Z toho, že věděla, že Patrik se právě muchluje s její matkou. Aspoň, že už mu nemusela říkat tati. Milovala ho. Milovala Polibek a Gustav by ji nikdy neopustil. Plakala sama nad sebou. Má v sobě tolik lásky. Dá si to vytetovat.

Sdílejte dílo:



Názory čtenářů (Zobrazit smazané)

|< <
> >|

30.08.2015 10:08:30StvN

Celkem fajn.

10.08.2015 23:46:59takjinak

Zdendo, asi mi to naskočilo tak, že kaviár je jakýsi vyšší level než chleba, i když já ho teda dost nerada... ale chápu tvou myšlenku :)

Ta matka a otec... osvětluje to, proč se pak dělo to, co se dělo s jejím životem... možná mi zvrovna tohle naskočilo, protože už je to nějaká moje profesionální deformace... Rozumím, že ti to mohlo vyznít lacině...

Jsem ráda, že se ti Polibek líbil, jelikož má z části na svědomí celou povídku :) A vůbec i proto, že je to skvělý obraz...

 

10.08.2015 21:29:01Zdenda

ta věta s dárkama mi ted prijde trochu divna - jednak je kaviar technicky vzato taky asi jidlo, takze logicka konstrukce "obcas jidlo, ale nekdy kaviar" neni uplne v cajku, a taky... no celkově je ten kaviár nějakej ujetej... a taky mi na druhý přečtení trošku víc vadí to s tou matkou, je to takový... ani nevím... laciny? na druhou stranu jsem se ale už smířil s tím, že jsem kulturní analfabet a neznám ten obraz... je docela hezkej, našel jsem si ho

09.08.2015 18:31:55takjinak
K3: Díky moc...
09.08.2015 16:49:23K3
redaktor prózy

Způsob jakým to vzniklo, tedy spontánně, je to nejlepří co může být. Je to přirrozené a má to duši, i když za cenu některých chyb.

09.08.2015 16:37:35K3
redaktor prózy

Je to dojemné, nevšední. Neotřelý námět.Tip.

08.08.2015 22:32:02takjinak

Fruhling: Díky... Mrzí mě, že jsi první odstavec vnímal takhle, ale věř mi, že jsem se nijak nesnažila být "hustá" ani "ostrá" :) Prostě jsem měla v hlavě obraz, který jsem popsala v prvním odstavci, sama jsem něvěděla, co z toho nakonec bude...

08.08.2015 10:43:00Fruhling
Me to opakovani naopak baví, rytmizuje to text a svym zpusobem pripomina repetici otcenase, ktery smyva hrichy. Zvlaste v prvnim odstavci mi vadi okata snaha byt fakt hustej, oszrej a spontanni spisovatel.
06.08.2015 22:36:35takjinak
Jasně, díky :-)
06.08.2015 10:23:08Janina6

Můžeme tuhle miniaturku přidat do soutěže Povídka měsíce?


|< <
> >|
Všechny kritiky na jednu stránku



Kritiky a názory mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé.
Veškerá autorská práva na jednotlivá díla náleží výhradně jejich autorům. Právní odpovědnost za obsah uveřejněného díla nese jeho autor v plné míře.