Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jediné co mě kdy odrazovalo od steaku, byl strach z hovězího.

28. 12. 2015
3
8
1000
Autor
William Goat

(Ukázka)

Zdrcen po zjištění, že mé filozofické dílo Jediné co mě kdy odrazovalo od sebevraždy, byl strach ze smrti, nedosáhlo očekávaného úspěchu a já tím pádem zřejmě nikdy nebudu házen do jednoho pytle s velikány jako Platón, Nietsche či Žižek, ulehám na lůžko, kde setrvávám tři dny a dvě hrůzné noci. Jediný můj pohyb je chůze do samoobsluhy, kde zakupuji pár lahví vína, a zpět. Doma si zase lezu do postele a s čím dál tím lepší (opilejší) náladou sleduji pořady o vaření.

    Každou noc (značně nasáklý) volám svému bývalému profesorovi, abych s ním probral smysl života a srážení Černých děr. Po-té volám své bývalé ženě, abych s ní probral to samé. Třetí noc už mi ani jeden z nich nezvedá telefon.

    Tato smutná, beznadějná scéna iniciuje přemístění do kuchyně, kde beru do rukou svůj nový nůž santoku a pronáším osudová slova, která jsou jediným možným vyústěním mé situace:

    ,,Budu vařit!‘‘

    ...


8 názorů

Pošlu odkaz ve zprávě.


Pošlu odkaz ve zprávě.


Lakrov
15. 01. 2016
Dát tip

Je ten celý text někde k přečtení?


Výborný soud, a tip pro sebevražedné typy. :-) Škoda žes nečetl celý text, ale díky.


Lakrov
14. 01. 2016
Dát tip

Domělý cíl stát se mrtvolou končí tentokrát dobře -- rozhodnutím sníst kus jiné mrtvoly :-) Tip


Děkuju za postřehy. V lecčem máš asi pravdu. Přesně ty dva okamžiky, které zmiňuješ byly do příběhu vpraveny trochu násilně a text by bez nich úplně dobře fungoval, ale : myšlenka na vypouštění mražených kuřat mně před časem napadla v obchodě, když jsem přemýšlel nad touhle povídkou, - můj náhlý hlasitý smích vystrašil několik spolunakupujících. Při psaní jsem si tohle šťastné šílenství znovu připomněl, vpravil ho do textu a docela dobře mě to znovu pobavilo. Nemohl jsem si to odpustit, asi proto že se chci bavit bez ohledu na výsledky.

Díky za pozornost. Když textík schválí nakladatel - třeba ho dodatečně upravím. (Aspoň část s Polreichem, Oliverem...)


Děkuju za postřehy. V lecčem máš asi pravdu. Přesně ty dva okamžiky, které zmiňuješ byly do příběhu vpraveny trochu násilně a text by bez nich úplně dobře fungoval, ale : myšlenka na vypouštění mražených kuřat mně před časem napadla v obchodě, když jsem přemýšlel nad touhle povídkou, - můj náhlý hlasitý smích vystrašil několik spolunakupujících. Při psaní jsem si tohle šťastné šílenství znovu připomněl, vpravil ho do textu a docela dobře mě to znovu pobavilo. Nemohl jsem si to odpustit, asi proto že se chci bavit bez ohledu na výsledky.

Díky za pozornost. Když textík schválí nakladatel - třeba ho dodatečně upravím. (Aspoň část s Polreichem, Oliverem...)


careful
31. 12. 2015
Dát tip

V něčem mi to připomnělo jednoho mého oblíbence... ale na ten humor za mě moc úporně tlačíš... moc dřeníš...třeba ten kuchař Roberto, ten odstavec o mražených kuřatech a nové restauraci bych vyškrtla. Nebo tu: Lámavou italštinou mu říkám, že Pohlreichovy by ze mě narostly vlasy, Ramsay by přestal používat vulgarismy a Oliverovy by vypadaly všechny mléčné zuby. 

Když jsem četla o růstu vlasu usmála jsem se, ale ten zbytekzas dřenil a ty lidi ani neznám, páč mě vaření nebere... základní nápad to má dobrej, technicky to špatný není, ale dřenění zabijí vtip...aspoň pro mě.


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru