Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepředjarní předpověď
Autor
Josephina
Břehy jsou hlasité
voda tichá
mnohé cesty jsou pomýlené
a my u ploužáku trpíme.
Šipky z dřívek
které nasměrovaly děti
nás často vodí po cestě do tmy.
Lžíce zůstala utopená v krupicový kaši.
Ale je tu víc, o dost víc než to.
Lžíce z hliníku,
talíř z plechu, po babičce.
Všechno se to vyhodí.
A nezbude málem nic
jen slehlé místo
pobryndaná židle, odraná leporela
a vysoké procento nejistot
Děti odcházejí nebo odejdou.
Jsme tady abychom
o sobě něco vypověděli
složili skromný účet
vydolovali něco málo z dobra nebo zla
poté náhodně vypadneme z osudí
jako oblázek pro štěstí z kapsy
Naposled tu snad
přece jen ještě chvíli zůstaneme
ve vaně s levandulovou solí
si budeme posílat po vodě letité kačenky
zmizelého dětství a dětí
budeme si vyprávět o nesplněných touhách
a plnit si je beze studu.
19 názorů
Hmm, ráda jsem s Tvými verši pobyla. Moc pěkné a moudré a vlídné, prostě působivé.
slunceblunce
24. 02. 2016ano, konec skvělej... myslím, že víš, o čem píšeš :) a píšeš to hezky
Ráda jsem si po čase přečetla báseň o tom,že (možná) taky něco
zůstává,protože když čtu současnou "oficiální" poezii,mám většinou
dojem,že nezůstává vůbec nic. - A taky se mi samozřejmě líbí,jak je to
napsané. - Povedlo se - moc.
nebuď sentimentální nebo ti tu sůl z levandulí dám do polívky, prosimtě, ty jedna...jalovcová.
Pro mne více úvaha než báseň, tedy v tom smyslu, že atmosféra filosofování zřetelněji přesahuje, na druhou stranu úvaha směřující několika milými poetickými obrazy k básni a snádhernou poslední slokou a překvapujícím a přemýšlivým i inspirujícím závěrem, jak již tady vnímavě zaznamenal Kočkodan. A také jsem se při čtení cítil vtažen a to není zrovna málo.